Další tři Pavlovi kandidáti do Ústavního soudu dostali v Senátu šanci

Křesťanová uvedla, že je člověk, který se snaží přijímat argumenty obou stran. Důvěra lidí v Ústavní soud je podle ní veliká. „Bylo by mi ctí se na ní podílet. S pokorou jsem přijala kandidaturu. Je to něco, nad čím člověk přemýšlí, ale i přesto jsem se rozhodla,“ uvedla.

Předtím, než se Křesťanová v roce 2010 stala soudkyní Městského soudu v Praze, pracovala od roku 1994 v advokátní kanceláři Jana Kříže. Na toto působení se jí ptali senátoři Hana Kordová Marvanová (TOP 09) a Pavel Fischer (nez.). Podle něj měl Kříž blízko například k Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) a Martinu Nejedlému, bývalému poradci prezidenta Miloše Zemana.

„Je pro mě naprosto nepřípustné, aby mě někdo ovlivňoval. Nejsem člověk profesora Kříže. Moji kolegové z advokátní kanceláře to mohou potvrdit. Nejsem člověk, který by vstupoval do politické moci. Nejsem ani člověk na telefon, ani který má každého v telefonu,“ reagovala Křesťanová.

Podle ředitele vnitropolitického odboru Hradu Tomáše Lebedy si prezident Pavel s Křesťanovou její advokátní minulost vysvětlil. Podle předsedy poradního týmu prezidenta Jana Kysely na doporučení Křesťanové nebyla jednoznačná shoda. „U každého se snažíme vytipovat slabší místo. Jde o to, dát kandidátovi šanci, aby to vysvětlil,“ dodal ústavní právník Kysela.

Také zkušený soudce Fremr, který byl mimo jiné i místopředsedou mezinárodního trestního soudu v Haagu, čelil otázkám na svou minulost. Senátory zejména zajímalo jeho krátkodobé členství v KSČ od října do listopadu 1989. „Nevstupoval jsem do KSČ z naivity ani z kariérismu. Nechtěl jsem si komplikovat život. Je to taková moje porážka,“ řekl Fremr.

Podle jeho slov čekají Ústavní soud nové výzvy, jako například migrační krize nebo umělá inteligence. Své nové role se nebojí. „Za čtyřicet let praxe znám českou justici a česká justice zná mě,“ podotkl.

Nejméně zkušená z kandidátů do ÚS Kateřina Ronovská bere nominaci jako výzvu.

„Unést tíhu rozhodování jsem měla možnost si vyzkoušet v rámci rozhodujícího senátu mezinárodní arbitráže, kde nešlo o život, ale o peníze. Tam jsem si uvědomila tíhu rozhodování. Obhájit si své stanovisko bylo pro mě velkou průpravou, že si dokážu představit, jaké to je, rozhodovat u Ústavního soudu,“ uvedla Ronovská, vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

V patnáctičlenném týmu ústavních soudců je nyní volné místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida.

Koncem května Senát podpořil první trojici kandidátů, kterou mu navrhl prezident Pavel. Ústavními soudci se stali Josef Baxa, Jan Wintr a Daniela Zemanová. Obsadili místa po ústavních soudcích Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května.