Článek
Toto téma je na stole pondělního ministerského zasedání mezivládní konference unie. Návrh ústavy EU vypracovaný Konventem obsahuje tzv. uličkovou klauzuli, která dělá "uličku" mezi oběma způsoby rozhodování. Lze ji použít, pokud s tím souhlasí všichni. Kdyby tedy například všech 25 zemí souhlasilo s tím, aby se při schvalování příští směrnice o dani z přidané hodnoty nedalo použít právo veta, hlasovalo by se o ní většinově.
Podle českého návrhu však jde o přenos svrchovanosti, o kterém musí rozhodnout národní parlamenty. Znamenalo by to de facto ratifikační proceduru ve 25 státech. "Tato klauzule je už výrazně omezena požadavkem jednomyslnosti pro její použití. Povinnost nejen konzultovat, ale přímo zapojit národní parlamenty by ji učinila naprosto zbytečnou - tak těžkopádný proces by znemožnil její použití," usoudil Stefaan De Rynck, mluvčí Evropské komise.
Podle jeho a dalších odhadů nachází relativně nový český požadavek - v původních představách českých vyjednávačů na začátku léta se nevyskytoval - podporu u vlád zemí jako jsou Švédsko, Irsko, Dánsko, velmi citlivých na pravomoci svých národních parlamentů.
Jednu z možností, jak dospět v této věci ke kompromisu, vidí bruselští odborníci v posílení navrhovaných pravomocí národních parlamentů v evropském legislativním procesu. Jde zejména o prodloužení lhůty, po kterou mohou tyto orgány reagovat jak na běžnou legislativu, tak právě na přechod od jednomyslnosti ke kvalifikované většině.
Návrhy evropských zákonů dostanou i národní parlamenty
Podle projektu ústavy bude Evropská komise muset všechny návrhy zákonů posílat nejen Evropskému parlamentu a Radě EU, ale také národním parlamentům. Ty budou mít pak šest týdnů na to, aby komisi případně odpověděly, že návrh nevyhovuje požadavku "subsidiarity", tedy že jím unie překračuje své pravomoci. Pokud se takto vysloví více než třetina národních parlamentů, EK návrh přehodnotí.
Tam, kde bude Evropská rada u stěžejních zákonů navrhovat přechod od jednomyslnosti ke kvalifikované většině, mají být národní parlamenty informovány nejméně čtyři měsíce před tím, než bude příslušné rozhodnutí učiněno. Nyní se mluví o prodloužení této lhůty na šest měsíců, což by dalo národním parlamentům větší prostor pro reakce.
Česká vláda poněkud přitvrdila své názory na ústavu, zejména pokud jde o přenos svrchovanosti a pravomoci nadnárodních orgánů, pod tlakem opozice. Ta návrhu tohoto textu vyčítá, že v Evropě organizuje superstát, který bude poroučet národním státům.