Hlavní obsah

Česká podpora polevuje

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ani po dvou letech války s Ruskem nepřestali čeští politici podporovat Ukrajinu. Oproti roku 2022 ale ochabla jejich razance. Nejčastěji jsou slyšet zejména prezident Petr Pavel a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Opozice začala volat po snížení výdajů na obranu, přestože ruský agresor rozpoutal válku pár set kilometrů od českých hranic.

Foto: Petr Pavel/Twitter, ČTK

Prezident Petr Pavel při setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským 28. dubna 2023 v Kyjevě

Článek

„V principu je pozice Česka stabilní a srozumitelná. A poprvé po mnoha letech vysílají všichni vrcholní představitelé státu stejné signály, což je nadmíru žádoucí,“ řekl Novinkám a Právu Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.

Premiér Petr Fiala (ODS) byl prvním státníkem, který se pár týdnů po vypuknutí války v roce 2022 vydal na návštěvu Kyjeva, loni jej nahradil prezident Petr Pavel a také šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). V létě naopak přijel ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj do Prahy.

Podle Weisse si vláda uvědomuje, že pro zajištění bezpečnosti je klíčové, aby Rusko nezvítězilo. Jiná cesta než podporovat Ukrajinu finančně i vojensky k tomu v současnosti nevede.

Dvě třetiny Čechů by ustoupily Rusku

Domácí

Proti zvyšování výdajů na armádu se na české politické scéně hlasitě ozývá pouze opoziční ANO a SPD. „Většina opozice vcelku pochopitelně zneužívá rostoucí únavu z konfliktu v české populaci. Ale je to podle mého názoru velmi krátkodobá taktika, která sice může přinést okamžité politické body, je ale škodlivá ve středním a dlouhém horizontu,“ dodal Weiss.

Nepochybuje o tom, že pokud by se současná opozice dostala do vlády, začala by se chovat podobně jako Fialův kabinet.

„Pokud by se někteří představitelé opozice dívali dál než na špičku vlastního nosu a výsledky v nejbližších volbách, i ve svém vlastním zájmu by hledali společnou řeč s vládou a podíleli se na vysvětlování výdajů voličům. Sice si všichni můžeme přát mír, ale rozhodně ho nedosáhneme v delším horizontu, když obětujeme Ukrajinu a rezignujeme na vlastní obranu,“ dodal.

ANO od začátku stojí na straně Ukrajiny a podporuje ji. Babiše nadzvedlo zařazení mezi „bakterie ruského světa“

Domácí

ANO: Nevadí nám Ukrajina, ale vláda

Vláda zvyšuje výdaje na obranu. Loni i letos by měly dosahovat až 160 miliard korun, tedy dvou procent HDP. ANO ovšem volá po škrtech. Předseda hnutí Andrej Babiš zpochybnil v lednu podepsanou smlouvu na nákup stíhaček F-35, které budou Česko do roku 2069 stát kolem 322 miliard, šéfka poslanců ANO Alena Schillerová zase kritizovala investice do tanků a střel.

Ukrajinu však podle svých slov hnutí podporuje. „Nevyjadřujeme se proti Ukrajině, ale proti vládě. Vadí nám, že mnoho věcí svádí na válku. Tím svaluje na Ukrajinu vinu za vlastní problémy,“ poznamenal poslanec ANO Jaroslav Bžoch.

Přímo se proti podpoře Ukrajiny z českých politiků vyjadřují pouze přívrženci Tomia Okamury a mimoparlamentních stran. Předseda SPD kritizuje vládní podporu Ukrajiny dlouhodobě a tvrdí, že na ni není ve státní kase dostatek financí a že konflikt nemůže skončit vítězstvím, ale může vyvolat třetí světovou válku.

Pacifistka Schillerová terčem internetových vtipů

Koktejl

Nejhlasitějšími obhájci obrany Ukrajiny jsou ministryně obrany Černochová a prezident Pavel. Zatímco Černochová svá vystoupení směřuje spíš na tuzemské publikum, Pavel téma zvedá na setkáních v zahraničí. O nutnosti podpory ze Západu jednal krátce po svém zvolení v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem i s vedením Evropské unie.

V červenci ve Vilniusu na summitu NATO zase hlava státu podpořila Ukrajinu v jejím přání stát se členem Aliance i Unie, v září na jednání OSN v New Yorku zase zdůraznil, že pokud má na Ukrajině nastat mír, nemůže stát na nespravedlivém kompromisu.

Pavel se angažuje i ve vojenské podpoře. V únoru na konferenci v Mnichově informoval, že Česko pro Ukrajinu vyjednalo dodávku stovek tisíc kusů dělostřelecké munice.

Pavlův plán funguje. Munici pro Ukrajinu zafinancuje Dánsko, Kanada i další státy

Domácí

Přesto je podle Josefa Mlejnka z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity znát i v české politice citelné ochlazení. „Vláda ví, že lidé nyní sledují především ceny energií a hospodářskou situaci a podpora válčící Ukrajiny mezi nimi slábne. Je to logické, konflikt je už dlouhý,“ vysvětluje. „Chtělo by to novou aktivizaci, ale většina politické elity se toho už bojí.“

Vládní lídři tvrdí, že jejich boj za Ukrajinu trvá. „Je první linií obrany, proto musíme v podpoře pokračovat. Je to Ukrajina, kdo za svobodu platí svou krví a životy. My pomáháme technikou, financemi i výcvikem,“ připomněla tento týden Černochová.

Místopředseda STAN Lukáš Vlček dodal, že pomoc není jen vojenská. „Já se na Vysočině třeba angažuji i v tom, abychom na Ukrajinu dodali sanitky, vyřazená vozidla hasičů. Naše podpora neupadá,“ dodal.

Anketa

Podporujete nadále českou pomoc Ukrajině?
Ano
21,7 %
Ne
78,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 14948 čtenářů.

Rozčilený Babiš ve Sněmovně mával zarámovaným článkem 5 NATO

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám