Biflování už nemá být na školách tím hlavním

V praxi to bude znamenat už od letošního září experimentální zavedení volnějších učebních osnov v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem, který již na rozdíl od současných programů učitelům nepředepisuje jaká témata a kdy mají učit, ale jen to, co se má žák naučit. Výuka v základních školách by měla být pro děti zkrátka modernější a zajímavější.

Už letos tento experiment ověřuje 54 základních škol. Pokud experiment dopadne dobře, začnou podle něj od září trvale učit. Následně si své vlastní programy budou připravovat i další základní školy. Zda postupně začne učit jinak většina základních škol, je otázkou. Ministerstvo školství, ale i pedagogičtí odborníci připouštějí, že to může trvat ještě několik let.

Jak by se měla změnit výuka? "Do popředí se dostanou způsobilosti, dovednosti, které si má žák osvojit, a teprve potom je učivo. Děti by měly umět spolupracovat, komunikovat. Výuka nebude postavena především na výkladu učitele, děti by se měly naučit samy nacházet informace. Věci by měly chápat v souvislostech, aby měly globální pohled na svět," řekl Karel Tomek, ředitel odboru předškolního, základního, základního uměleckého a jazykového vzdělávání ministerstva školství.

"Větší důraz klademe na komunikaci, na jazyky. Děti by se měly na základní škole učit dvěma cizím jazykům - první by byla angličtina, s tou by začaly od 3. třídy, a od 7. třídy pak s druhým jazykem. Dnes se povinně učí cizí jazyk od 4. třídy a další jazyk si mohou vzít nepovinně," vysvětluje ředitel Tomek.

Změnit by se měla i výuka matematiky ,která snad už pro děti nebude takovým strašákem. Bude více aplikační, školáci se budou učit využívat ji v praxi. Více prostoru v novém vzdělávacím programu dostane výuka práce s počítačem.

"Kdyby školní docházka nebyla povinná, tak by hodně dětí v dnešních školách nezůstalo ani chvíli. Nelíbí se jim tam, protože se musí zabývat věcmi, které vůbec nesouvisejí s jejich životem, a když ano, pak o tom vůbec nemají tušení. Nevidí často žádnou souvislost mezi tím, co se učí ve škole, a tím, co budou jednou opravdu potřebovat," tvrdí Oldřich Botlík, který vytváří testy, jež zkoumají znalosti a dovednosti školáků.

V dějepisu podle něj nemá smysl učit se posloupnost českých panovníků nebo kdy byla která bitva. "Aby děti pochopily, proč je pro ně historie důležitá, měl by jim pedagog říci, jak se měnily významné systémy ve společnosti, jako škola, zdravotní péče či soudní systém. Když se učí o historických událostech, měl by pedagog děti upozornit na to, co se děje teď, na souvislosti. Pak pochopí, že se učí něco, díky čemu porozumí i současnému dění kolem nich," říká Botlík.

Upozorňuje i na nepříliš účelnou výuku českého jazyka. "Pod záminkou, že to žákům pomůže lépe zvládnout pravopis a gramatiku, se učí mluvnické kategorie jako druhy slov, druhy vět. Pro většinu dětí je to ale další překážka navíc, která jim češtinu komplikuje, nikoliv pomáhá. Ony to nepotřebují, co budou jednou potřebovat, to je umět napsat dopis nebo promluvit tak, aby to mělo hlavu a patu," soudí Botlík.

Nový vzdělávací program výuku změní, i když nemůžeme čekat, že všechny školy budou učit jinak a lépe. Podle Oldřicha Botlíka určitě pomůže těm pedagogům, kteří chtějí učit jinak. Ale část dětí se bude stále učit postaru.

"A jinak to asi ani nejde. Protože je hodně učitelů, kteří nejsou schopni to zvládnout, pochopit v čem spočívá ta změna. Ale i spousta rodičů si představuje školu hodně faktograficky založenou, tak jak ji znají ze svých mladých let. Ti si změnu nepřejí a je tedy potřeba respektovat i jejich přání," dodává Botlík.

Jindřich Kitzberger, ředitel ZŠ na náměstí Interbrigády v Praze 6, jedné z pilotních škol, která si nyní připravuje svůj vzdělávací program, říká: "Nový program určitě pomůže učit jinak, protože dá najevo, že konkrétní učivo, znalosti, to je vlastně vedlejší věc, a že hlavní jsou klíčové dovednosti. Ale sám program to nedokáže, jeho zavedení do praxe musí být provázeno vzděláváním škol - nejdříve ředitelů a ti pak musí zajistit vzdělávání učitelů.

To vše si ale podle něj vyžádá značné finanční prostředky. "Pokud by nebyly uvolněny, obávám se, že nový program pomůže jen té špičce základních škol, které jsou už dnes vepředu, protože samy iniciativně začaly učit jinak. Ale bude se dál zvětšovat propast mezi těmito školami a ostatními, kterých je - obávám se - 80 až 90 procent," soudí ředitel.

Pokud toto nechceme dopustit, finanční injekce do škol je podle něj nezbytná. "Peníze jsou zapotřebí na školení, na to, aby ředitel mohl motivovat pedagogy, co dělají něco navíc. Není pravda, jak se občas říká, že kvalita výuky nesouvisí s penězi. Vše souvisí s penězi," dodává ředitel.