Hlavní obsah

Benda na Ústavní soud? Právníci se neshodnou, zda je práce poslance dostatečnou kvalifikací

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Soudcem Ústavního soudu může být jmenován právník, advokát, notář, soudce i akademik, který se právem zabývá, shodují se odborníci i senátoři. Názory na to, zda by se ústavním soudcem mohl stát i zákonodárce bez přímé právní praxe, se však různí.

Foto: Jan Handrejch , Právo

Poslanec ODS Marek Benda

Článek

Někteří míní, že by talár mohl obléknout i poslanec ODS Marek Benda (54), o němž se v médiích spekulovalo a který má více než třicetiletou legislativní zkušenost v parlamentu. Pro jiné je to nemyslitelné.

„Je to otázka výkladu zákona. Ten stanoví podmínku desetiletého výkonu právnického povolání. V posledních třiceti letech bylo toto ustanovení vykládáno široce a nebylo to ke škodě věci. Myslím, že i činnost při tvorbě zákonů se do výkonu právnického povolání dá zařadit,“ řekl Právu ústavní právník Jan Kudrna.

„Soud má být pestrý“

Politik by přitom na ÚS nezamířil poprvé. Např. i advokát, dosluhující předseda ÚS Pavel Rychetský přišel na soud z ministerstva spravedlnosti a ČSSD. Rychetskému skončí už druhý mandát v srpnu. Vedle náhrady za něj bude prezident Petr Pavel hledat letos také nástupce dalších šesti ústavních soudců, z toho už tři v květnu.

Pavla čeká výměna poloviny Ústavního soudu

Domácí

„Pan poslanec Benda je dlouholetým členem ústavně-právního výboru a podílí se na přípravě návrhů zákonů. Myslím, že podmínku zákona, vzhledem k tomu, jak široce je vykládán, splňuje,“ dodal Kudrna.

Předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň (ODS) tento názor podpořil. „Pan poslanec Benda má právní vzdělání. Problém bych s ním neměl. Když se podíváte na německý ústavní soud, což je jeden z nejlepších ústavních soudů, tak má jednu třetinu politiků, jednu třetinu advokátů a akademiků a jednu třetinu soudců,“ poznamenal pro Právo.

Myslím, že i činnost při tvorbě zákonů se do výkonu právnického povolání dá zařadit
Jan Kudrna, ústavní právník

Domnívá se, že Ústavní soud, jehož člena schvaluje Senát na návrh prezidenta, by měl být pestrý. „Je to ochránce Ústavy. Musí uvažovat jinak. Můj názor je, ať tam jsou akademici, ať je tam i politik, ať tam jsou státní zástupci, notáři, soudci… Měla by to být různorodá směs lidí, která by si vzájemně poskytovala různé pohledy. Ústavní soud by měl dbát i na lidský rozměr,“ dodal Goláň.

Benda se ke svému možnému navržení nechtěl vyjádřit. „Spekulace nijak nekomentuji, já jsem na svém místě spokojen,“ řekl Právu minulý týden.

Naopak ústavní právník Ondřej Preuss míní, že dostatečně dlouhá praxe v právnickém povolání je pro práci ústavního soudce nezbytným předpokladem. Práci v ústavně-právním výboru Sněmovny by do ní nepočítal, pro Bendu by podle něj více svědčila jeho práce advokátního koncipienta v kanceláři Toman, Devátý & partneři. „Bylo by vhodné, aby soud byl obsazen pestře. Ať už v otázce genderové, generační, nebo odborné. Tedy jestli tam jsou akademici, soudci, advokáti…,“ míní Preuss.

Marvanová je proti

Proti příchodu Bendy by se v Senátu postavila senátorka Hana Kordová Marvanová (nestr.) z ústavně-právního výboru. „Výběr by měl probíhat podobně, jako když vybíral první Ústavní soud Václav Havel. Důležité je, aby to byli lidé se vzděláním a dlouhodobou praxí a zkušenostmi. Určitě by to měli být lidé z různých profesí,“ podotkla.

Hlavním kritériem je podle ní cit pro právo a navázání na hodnoty, které ctil ÚS právě za Havla. „Podle mě to Marek Benda nesplňuje,“ řekla Právu Marvanová.

Kysela: Když Ústavní soud zákon o důchodech zruší, v šoku nebudu

Domácí

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) z ústavně-právního výboru by výběr nechala na hlavě státu. „Zaznamenala jsem, že pan prezident a jeho poradci hodlají oslovit akademické kruhy i různé stupně soudů a požádat je o návrhy na obsazení uvolněných pozic v ÚS. To je podle mě správný postup,“ napsala Právu.

Prezidentův poradce, ústavní právník Jan Kysela nechtěl k výběru soudců nic říct právě proto, že v otázce hlavě státu sám radí. Spekulace, že by aspiroval na funkci sám, odmítl. „Já to určitě nebudu, protože pokud sehrávám nějakou roli ve výběru soudců ÚS, tak by bylo nepatřičné, kdybych navrhoval sám sebe,“ řekl Právu.

Dříve politická kariéra ke vstupu na ÚS nevadila. Rychetský byl místopředsedou federální vlády Mariána Čalfy, senátorem, místopředsedou vlády Miloše Zemana a ministrem spravedlnosti. Vystřídal i několik politických stran: KSČ, OF, OH i ČSSD. Na Ústavní soud nastoupil z ministerstva spravedlnosti, kvůli funkci odešel i ze soc. dem.

Soudcem ÚS byl v letech 2003 až 2013 také advokát, bývalý ministr obrany a lidovec Miloslav Výborný, otec současného poslance KDU-ČSL Marka Výborného.

Výborný st. se také před čtyřmi lety velmi pozitivně vyjádřil na adresu Marka Bendy a v rozhovoru pro Ekonom ho označil za excelentního legislativce.

„Tvoří právní předpisy už desítky let. Pamatuji si ho jako jednadvacetiletého chlapce, který se mnou byl v ústavně-právním výboru. Marek Benda má vynikající cit pro právo a je příkladem skvělého legislativce,“ dodal.

Podmínky pro jmenování ústavního soudce

Soudcem Ústavního soudu může být podle zákona jmenován bezúhonný občan starší 40 let, který má vysokoškolské právnické vzdělání a byl deset let činný v právnickém povolání.
Funkce není slučitelná s funkcí ve veřejné správě ani s jinou placenou či výdělečnou činností.
Soudce také nesmí být členem žádné politické strany či hnutí.

Omezení valorizace nemělo být schvalováno v legislativní nouzi, říká právník Kudrna

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám