Článek
„Právě proto jsme dnes tady. Třeba v Jeseníkách by to při těchto podmínkách nebylo to pravé. Tam pojedeme, až bude hezky. Sem to navíc máme z domu nejblíž a mají to tady parádní. Letos jsme tu už potřetí,“ řekl v sobotu Novinkám Antonín Hofman, který do Kladek dorazil se synem z Radišova, místní části Starého Města u Moravské Třebové.
Jen pár kilometrů museli cestou do Kladek ujet i Malčíkovi z Prostějova. „Je to od nás kousíček. Svah tady mají perfektní. Je pro zkušenější lyžaře i malá děcka. A velmi přívětivé je to tu i cenově. Lyžujeme tady už třetí víkend po sobě,“ prozradila své dojmy Kateřina Malčíková, která dorazila s manželem a dvěma dětmi.
Se svými ratolestmi lyžovala v Kladkách i Zuzana Zbořilová z Brna. „Přijeli jsme však z Uničova, kde máme chalupu. Odtamtud je to sice blízko i do Jeseníků, ale tam to dobře známe a tady jsme ještě nikdy nebyli. Přijeli jsme to sem proto prozkoumat a jsme mile překvapeni. Mají to tady super, je tu všechno,“ pověděla Zbořilová.
S myšlenkou lyžovat v Kladkách přišli místní Sokoli v roce 1975. První vlek o délce 350 metrů tam postavili o tři roky později. „Tehdy si lyžaři vozili nahoru nahazovací kotvičku přivázanou kolem pasu a svah si museli sami ušlapat. V roce 2001 jsme už pořídili pomu. To jsme ještě lyžovali bez zasněžování. Pochopili jsme však, že bez toho to absolutně nejde. O rok později jsme už pořídili a spustili zasněžovací systém,“ vzpomněl na začátky šéf TJ Sokol Kladky Jiří Křenek.
Momentálně v areálu disponují pěti sněžnými děly, jednou zasněžovací tyčí a dvěma rolbami. „Jedna je čtyřicet let stará, druhá (modernizovaná) deset. Od roku 2012 máme i vlek s dvoukotvou a lyžujeme na svahu dlouhém 710 metrů,“ konstatoval předseda Sokolů s tím, že pro neziskovou organizaci není snadné provoz areálu utáhnout. „Museli jsme si vzít pětimilionový úvěr, za který jsme ručili majetkem Sokola, a protože to nestačilo, tak i svým soukromým. Spláceli jsme půl milionu ročně. Byla to velká odvaha, v dnešní době bych už do toho nešel,“ přiznal Křenek.
To i s ohledem na podmínky k lyžování, které nejsou každou sezónu příznivé. „Hned první rok byla zima parádní. Jenže tu další jsme provoz ani nezahájili. Tak jsme se s tím nějak prali léta, drželi všechno srdcem, a to až do covidu, kdy před námi byla poslední splátka, ale lyžovat se nesmělo. Naštěstí jsme dostali kompenzaci od státu, a to nás zachránilo. Stačila na splátku úvěru i provozní výdaje,“ podotkl.
V klidu ale Sokoli zůstat nemohou. „Nemohli jsme investovat, jak by se mělo. Teď to musíme dohnat. Zlobí nás třeba odbavovací technika. Naštěstí letošní zima je zatím perfektní. O víkendech máme na parkovišti 250 aut a na sjezdovce se vystřídá zhruba 750 lidí. Velká návštěvnost je i ve všední dny. Máme tu i lyžařské kurzy. Pomáhá obec i Olomoucký kraj. Celkově je to ovšem boj o přežití a jiné to nebude. Podle informací, co máme, jsme jediným střediskem v Česku, co takto funguje,“ dodal Křenek.
