Celé Středozemní moře je abnormálně teplé

Aktuálně jsou teploty ve Středozemním moři v průměru mezi 14 a 21 °C podle oblasti, ale oproti průměru od začátku měření jsou teploty všude nadprůměrné, v některých oblastech i o více než 3 °C.

Podle OSN se region Středozemí otepluje o 20 % rychleji než je globální průměr. Podle jejich odhadů by kvůli tomu mohla teplota Středozemního moře do roku 2100 stoupnout o 1,8 až 3,5 °C, přičemž nejvíce by měla teplota růst v oblasti Španělska a východního Středomoří.

Od 80. let stoupla průměrná teplota povrchové vody ve Středozemním moři skoro o 2 °C a stále je pozorován vzestup. V roce 2025 zaznamenala evropská mořská oblast nejvyšší roční teplotu mořské hladiny v historii, což znamenalo čtvrtý rok v řadě s rekordním oteplením.

Nadprůměrně vysoké povrchové teploty moře nejsou jen ve Středomoří. V březnu 2026 byla povrchová teplota celosvětových oceánů opět na rekordních úrovních. Průměrná teplota oceánů v oblasti mezi 60. stupněm severní šířky a 60. stupněm jižní šířky byla druhá nejvyšší za březen v historii pozorování s hodnotou 20,97 °C. Teplejší oceány byly v březnu jen v roce 2024. 

Podle odhadů by měla být i dubnová teplota světových oceánů druhá nejvyšší v historii měření a podle předpovědí by se měla teplota oceánů letos ještě zvyšovat, protože by mělo dojít k jevu El Niño, který bude navíc podle předpovědí velmi silný.

Dlouhodobý trend zvyšování teplot moří má negativní dopad na biologickou rozmanitost, druhy a přírodní stanoviště. Mořské vlny veder se mohou časově shodovat s vlnami veder na pevnině, což přispívá k extrémnějším teplotám a vlhkosti, a to i v nočních hodinách, což může působit také na lidi tepelným stresem a narušením spánku.

Kvůli rostoucí teplotě moře se také dostává do atmosféry více vlhkosti, což podporuje vznik bouřek s intenzivnějšími srážkami. To se pak projevuje ve formě povodní. Například Španělsko v posledních letech zasáhly jedny z nejextrémnějších povodní v historii.

Vysoká teplota Středozemního moře měla nejspíše také vliv na povodně v Česku v roce 2024.

Kombinace vysokých teplot vzduchu a oceánu také nesvědčí ledovcům. Kvůli rekordně teplým oceánům a vysokým teplotám vzduchu během zimy dosáhl v Arktidě mořský led své nejnižší maximální hodnoty v historii měření.