Hlavní obsah

Zachráněný lnářský zámek ožil koncerty, nočními prohlídkami i kočičím muzeem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na trávníku mezi lnářským Starým a Novým zámkem stojí malý pomníček. Připomíná konec kontroverzního ruského generála A. A. Vlasova. Jeho vojsko významně zasáhlo při pražském květnovém povstání. Samotný generál ale nechtěl, aby se jeho vojáci do bojů zapletli. Vlasov se při ústupu na západ ve Lnářích vzdal Američanům, ti ho předali Rusům, kteří ho jako vlastizrádce v Moskvě popravili.

Foto: Vratislav Konečný

Přístup do Nového zámku ve Lnářích

Článek

Lnáře jsou obec ležící nedaleko Blatné. Starý zámek, po povodni v roce 2002 zrestaurovaný, vznikl v letech 1577 až 1593, kdy panství vlastnili Novohradští z Kolovrat. Na jeho místě stávala stará tvrz. Stavba, ve které sídlí galerie, infocentrum a místní knihovna, se trochu krčí ve stínu Nového zámku.

Foto: Vratislav Konečný

Starý zámek se zvlněným průčelním štítem je renesanční, v roce 2002 ho do výše dvou metrů zaplavila voda, když se protrhla hráz Metelského rybníka.

Útulný zámeček

Raně barokní zámek vedle renesanční tvrze začali v roce 1666 v malebné krajině stavět Vratislavové z Mitrovic a Černínové z Chudenic. Stavbu dokončil Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic, v roce 1685.

Přes most nad příkopem se dostanete průjezdem na čtvercové nádvoří s kašnou ozdobenou sochou Poseidona. Plastiky pocházejí z dílny Ignáce Františka Platzera, na výzdobě se podíleli také Petr Brandl a František Bílek. Jedenáct soch řeckých bohů a bohyň v parku je dílem Ignáce Michaela Platzera. Zámecká stavba má v průčelí nízkou věž s cibulovitou bání, objekt z velké části obklopuje park.

Foto: Vratislav Konečný

Nádvoří s Poseidonovou kašnou

Interiéry jsou velmi bohaté, nejhezčí je Velký sál, který prostupuje dvěma poschodími, nástropní freska zobrazuje antické bohy. Dále uvidíte Freskový sál a Freskovou chodbu s řadou trofejí, kapli svatého Josefa a park, který je spíše ostudou. Zarostlý, přerostlá vegetace, rozpadlý minigolf, taneční parket i malá mešita se dvěma minarety. Nejsou lidi ani peníze na údržbu. Funkční je alespoň velký bazén na koupání.

Foto: Vratislav Konečný

Připomínka pobytu a zajetí generála Vlasova

Až k hořkému konci

V roce 1923 získal lnářské panství od rodu Lilgenau pražský obchodník Karel Bondy, který upravil průčelí zámku do dnešní podoby a v zahradě vybudoval bazén, tenisový kurt a kuželník. V roce 1936 koupil zámek i s rozlehlým hospodářstvím v dražbě významný pražský advokát JUDr. Jindřich A. Vaníček.

Po válce byl zámek znárodněn. Ironií osudu je, že z balkonu Vaníčkovy advokátní kanceláře na Staroměstském náměstí v Praze promlouval Klement Gottwald k nastoupeným milicím.

Foto: Vratislav Konečný

Zámecká kaple sv. Josefa

Za války na zámku ve Lnářích sídlila organizace Hitlerjugend, chvíli i Američané, procházela tudy demarkační linie. Jedna z druhosledových amerických jednotek si vybrala za terč bronzovou sochu v parku, její zničení se připisovalo Němcům, až se našel pamětník "kratochvíle" vojáků.

V květnu 1945 se ve Lnářích sešly tři armády: americká, Rudá armáda a Ruská osvobozenecká armáda generála Vlasova.

Foto: Vratislav Konečný

Zadní trakt zámku z parku

Lnáře zachránila vláda

Po znárodnění se v zámku usadili zemědělci, těm byl objekt zcela lhostejný. Mobiliář rozkradl neznámo kdo. Lnáře chátraly a zachránil je až Úřad vlády České republiky, který tu od 80. let minulého století sídlil do roku 1991. Soudruzi využívali zámek jako výjezdní a rekreační zařízení.

I přes necitlivé úpravy se podařilo objekt zachovat ve velmi dobrém stavu. Vaníčkovi ho obdrželi v restituci v roce 1993 zpět, od roku 1999 je přístupný veřejnosti. Pořádají se tu koncerty, loutková divadelní představení, oblíbené jsou noční prohlídky.

Foto: Vratislav Konečný

Muzeum kočky

Mňau muzeum

V přízemí zámku je unikátní Muzeum kočky, přístupné z nádvoří. Expozice mapuje spolužití člověka a kočky od starověkého Egypta do současnosti s řadou figur, ilustrací, děl s kočičí tematikou i egyptskými pohřebními schránami.

Nedaleko u Kadova, asi dvě stě metrů od centra obce, stojí největší český viklan. 

Skvostem Plzeňska je památkáři zachráněný zámek Nebílovy

Tipy na výlety

Reklama

Výběr článků

Načítám