Hlavní obsah

Památky, které málem pohltil čas, dnes vítají návštěvníky

19. 8. 2021, 17:34

Některé historické památky se podařilo zachránit díky aktivitě jednotlivců a spolků - ať již jde o menší, či naopak o finančně a pracně velice náročné objekty. K podobně zachráněným se řadí rovněž zřícenina gotického hradu Krašov.

Foto: Petr Hejna

Hrad Krašov

Článek

V rodném listu má tento kamenný stařík rok 1232 (resp. nějaký čas před tímto datem, od daného roku je již jeho budovatel uváděn jako z Krašova), kdy ho zde, nad Berounkou, vybudoval Jetřich z rodu Hroznatovců, synovec Hroznaty, známého coby zakladatel kláštera Teplá. Těšil se důvěře krále, stejně jako po jeho smrti nástupce, kterým byl Jetřichův synovec Sezema, věrný služebník Přemysla Otakara II.

Foto: Petr Hejna

Krašov

Později byl hrad majetkem rodu Kolovratů, kteří realizovali jeho renesanční přestavbu. Předtím ovšem byl hrad za husitských válek opevněn, stejně jako za Sezemy bylo nutno jeho obrannou funkci posílit pro půtky s přívrženci Záviše z Falkštejna.

V době vítězných husitských tažení byl hradním pánem Hanuš z Kolovrat, zatímco jeho bratr Bedřich se usadil na nedalekém Libštejně. Oba hrady nebyly husity dobyty, ale při dalším obléhání by již situace nahrávala vítězství husitů, takže bratři se vydali do Prahy vyjednávat s Prokopem Holým, čímž poněkud nahněvali krále Zikmunda. Roku 1431 dokonce bojovali v bitvě u Domažlic, Hanuš jako velitel husitské jízdy. Hanuš byl „podobojí“ se vším všudy, později pro změnu opět převlékl kabát a stal se hejtmanem měst pražských.

Foto: archiv

Dobový snímek z expozice v Mariánské Týnici

Zcela novou, a to barokní tvář, dostal Krašov v 18. století, kdy se stal letním sídlem mnichů z cisterciáckého kláštera Plasy. Osudový byl rok 1785, tedy dekret Josefa II. o rušení klášterů, který postihl Plasy i jim náležející Krašov - ten od té doby chátral.

Jeho záchranu nepřineslo ani zakoupení ruiny kancléřem Metternichem, podobný úmysl jako s reprezentativním zámkem Kynžvart zde rozhodně neměl v úmyslu, zalíbilo se mu kamení, které použil jak pro opravy hospodářských dvorů, tak ho rozprodával. Předtím ovšem i tak zchátralý hrad „vylepšil” náloží trhaviny.

Foto: archiv

Dobová fotografie ze zahájení záchrany Mariánské Týnice

V roce 1931 byl založen Spolek pro zachování hradu Krašova, prvním úspěchem bylo odkoupení od Metternichů a pak krok po kroku tito nadšenci hrad zachraňovali a jejich následníci hrad spravují i dnes.

Ke každému hradu patří, krom těch válečných, nějaká ta krvavá historka a pověst - v případě Krašova ze 17. století, kdy zde panoval František Miseroni z Lisonu, krutovládce a násilník. Jelikož kovář, jemuž zprznil ženu, byl statný chlapík od rány, jednu smrtelnou mu uštědřil.

Foto: Petr Hejna

Freska ve východním ambitu Mariánské Týnice

Další pověst zmiňuje soupeření pánů z Krašova a Libštejna o hospodářský dvorec, získaný držitelem Krašova. Libštejnský se s tím nedovedl smířit a uchvatiteli unesl ženu a děti. Když za dva roky Krašovští Libštejn dobyli, z vězněných nalezli ve sklepě věže jen vybělené kosti. Než byla pobita odplatou celá rodina pána libštejnského, ten ještě stačil krašovského proklát mečem. Zavalené kosti zesnulých ze sklepení vysvobodil a pohřbil až sedlák, který tam nalezl poklad.

Zámkům na Českolipsku pomáhá program záchrany

Cestování

O deset kilometrů dál, v obci Mariánský Týnec, lze v západním ambitu Santiniho Mariánské Týnice zhlédnout výstavu, věnovanou devadesáti rokům činnosti spolku hradu Krašov. Tento barokní skvost, rovněž před lety odsouzený prakticky k záhubě, pro změnu slaví sto let obnovy této jedinečné stavby.

Nově je zrekonstruovaný ambit východní, takže budova již má plně obnovený půdorys. Více o tam sídlícím muzeu, historii objektu, včetně videa ZDE, o aktuálních akcí pak informuje web Muzea & galerie severního Plzeňska.

Kdo se toulá těmito končinami, tomu lze doporučit odskočit si dalších 36 kilometrů na zámek Chyše. Rozsáhlý malebný zámek, kde jako soukromý vychovatel působil Karel Čapek (načerpal tu řadu podnětů pro pozdější tvorbu), pro změnu z pomyslného popela nechali povstat manželé Lažanští, není neobvyklé, že se jeden či druhý z nich ujme provádění nádherným sídlem. Více o historii a obnově, včetně videa, ZDE.

Foto: Petr Hejna

Zámek Chyše

S podobným nadšením, jako zde a u Krašova se lze setkat i jinde, jako například na zámku Dub nedaleko Prachatic v jižních Čechách, nebo naopak na Jičínsku v Dětenicích (více informací, včetně videa, ZDE a ZDE).

Reklama

Související témata:

Výběr článků