Hlavní obsah

Na Komáří vížku mezi pozůstatky dolování vozí turisty lanovková babička

21. 6. 2021, 9:14

Výlet na Komáří vížku v Krušných horách z Krupky-Bohosudova je parádním zážitkem. Lesním průsekem s převýšením 482 metry se po šestnácti minutách dostanete do stanice pod horský hotel Komáří vížka. Za tu dobu urazíte 2348 metrů. Lanovka se sice jmenuje Komáří vížka, ale vrcholem je kopec zvaný Komáří hůrka (806 m n. m.).

Foto: Vratislav Konečný

Lanová dvousedačková dráha bez přestupní stanice na krušnohorský vrch Komáří hůrka

Článek

Primát nejdelší jednoúsekové lanovky

Dvousedačková lanovka, sedí se bokem ke směru jízdy, vás vyveze mezi smíšenými lesy až na náhorní planinu. Cestou zahlédnete roztroušená obydlí, horské louky i zarostlé jámy po prospektorské činnosti. Krušné hory jsou jak na české, tak i na saské straně zapsány do seznamu památek UNESCO.

Lanovku stavěli v Transportě Chrudim v letech 1950-1952 podle švýcarské licence firmy Von Roll. Po zprovoznění byla nejdelší v Evropě. Současným provozovatelem je společnost Sport Krupka.

Foto: Vratislav Konečný

Věž bývala vyhlídková...

S nápadem postavit lanovku přišel již roku 1838 hrabě Westfalen, měla usnadnit přístup horalům do podhůří. Přípravy na výstavbu začaly až v roce 1903, přerušila je světová válka. S dalším projektem se začalo v roce 1932, i ten zastavila válka. V této realizaci se počítalo s pozemní lanovkou, přes den měla vozit pasažéry, v noci auta a velké náklady.

Nakonec se podařilo postavit současnou, nyní mírně modernizovanou lanovku, která je nejdelší a nejstarší jednoúsekovou lanovou dráhou u nás.

Foto: Vratislav Konečný

Svatý Wolfgang pod vrcholem Komáří hůrky

Prokutané Krušnohoří

Hory jsou prokutány mnoha doly a štolami. Nacházelo se tu obrovské množství rud, jakmile se někde objevilo větší naleziště, okamžitě se začalo hloubit. Některé z dolů dokonce vlastnily i ženy, což nebylo moc obvyklé, ale v Krupce tomu tak bylo.

Krupka byla velmi bohatým městem, bylo tu nejstarší naleziště cínové rudy ve střední Evropě, cín se tu těžil asi 800 let. Rýžování rudy začalo v době bronzové, od 13. století se dobývalo i hlubinně. Od středověku do 19. století se tu dolovalo v 150 dolech. To je koncentrace i v Evropě nevídaná.

Foto: Vratislav Konečný

Průmyslové Podkrušnohoří a kopce Českého středohoří

Pozůstatky důlní činnosti jsou patrné i na Komáří vížce. Připomíná ji Velká pinka, obří jáma hned vedle parkoviště hotelu. Nedaleko je ještě o něco menší díra, další důl byl zasypán pod chatou Pražačka.

Na Komáří hůrce stávala původně dřevěná zvonička, roku 1554 pro ni ulil zvon význačný pražský zvonař Tomáš Jaroš. Svolával horníky do práce, zvonil na ukončení šichty a také doprovázel horníky na cestě poslední. V roce 1867 tu nechal majitel panství kníže Clary-Aldringen postavit horskou hospodu.

Zažít pravěk. Akademie věd láká na Archeologické léto

Věda a školy

Její součástí se stala kamenná věž, která měla připomínat původní zvonici. V nedávné době ji přestavěli na horský hotel. Věž byla až do 90. let minulého století nejstarší rozhlednou Krušných hor, při rekonstrukci objektu nechali majitelé zazdít výhledová okna.

Foto: Vratislav Konečný

Poničený hřbitov u svatého Wolfganga

Jezdí sem zejména sousedé ze Saska, pro něž je to tu doslova za hubičku. Ale těší se i značné pozornosti domácích návštěvníků.

Z terasy před hotelem i z jeho oken je nádherný výhled na ne zcela nádhernou podkrušnohorskou krajinu. Jiné je to směrem na Sasko, ale tady zase narazíte na sloupy větrných elektráren. Přitom Woerlův Cestovní průvodce z roku 1890 řadí zdejší výhledy jako jedny z nejkrásnějších v Evropě.

Několik set metrů pod Komáří vížkou stojí stará hornická kaple svatého Wolfganga se zdemolovaným německým hřbitovem. Odtud vede silnice do Krupky.

Foto: Vratislav Konečný

Zbytky hradu v Krupce

Prohlídkový důl

Cestou do města minete prohlídkovou štolu Starý Martin, jedno z nejvýznamnějších důlních děl v oblasti. Otevírá nejdelší cínovou rudnou žílu ve střední Evropě v délce zhruba dva tisíce metrů. Dílo Svatý Martin pochází z roku 1864, kdy se přišlo na to, že původní důl nebyl zcela vytěžen. Práce tu ustaly v roce 1922.

V Krušnohoří se dolovalo od nepaměti, místní názvy svědčí o kutání – Cínovec, Měděnec, Boží Dar, i město pod námi, Krupka.

Foto: Vratislav Konečný

Bývalé hornické město Krupka

Bohaté horní město

Původní název zněl Krupá (Graupen, oblast byla německá) od adjektiva krupý, hrubý, silný. V roce 1305 existuje zmínka o místě, „kde se nyní kope“, lénem ji dostal od Jana Lucemburského Těma z Koldic.

Hrad Krupka, zvaný Rosenberg, stojí od počátku 14. století, ale po necelých dvou stech letech je popisován už jako zřícenina. Je z ní hezký rozhled, město ji nechalo opravit, najdete zde restauraci. Hrad byl opevněn směrem do vnitrozemí, majitelé se obávali více útoku odtud než ze Saska.

Krajina kolem Vltavy je bohatá na památky, jednou z působivých je barokní kostel na Makové hoře

Tipy na výlety

Městská zástavba svažitého náměstí pochází ze 16. a17. století. Domy jsou opraveny, zrovna jako kostely Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ducha. Na náměstí najdete i muzeum.

V lesích nad městskou částí Unčín se nacházejí ruiny hradu Kyšperk. Patřil pražskému arcibiskupovi Janu z Jenštejna, který se tu po sporu s Václavem IV. nějaký čas ukrýval. Z rozsáhlého hradu, který nechal zřejmě postavit Jan Lucemburský, se zachovaly jen jádra paláce, obvodové zdi a část obytné věže. Zanikl patrně v 16. století.

Reklama

Související témata:

Výběr článků