Hlavní obsah

Loretánské zvonky lákají na prohlídku pokladů nezměrné ceny

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Trochu zapadlý pod mohutným masivem Černínského paláce stojí nádherný komplex barokních staveb, proslulá pražská Loreta. Je po Hradě dalším architektonickým skvostem Hradčan, kde je soustředěno mnoho paláců i měšťanských domů. Zastřešenou chodbou je areál spojen s klášterem kapucínů, kteří Loretu spravují. Průjezdem se dostanete na Nový svět, další z hradčanských skvostů.

Foto: Vratislav Konečný

Areál Lorety, věž se zvonkohrou a balustráda s barokními sochami

Článek

Velkým tahákem byl mohla být i částečná replika krypty nacházející se v podzemí kostela Navštívení Páně, který je v areálu nejmladší. Krypta je ale daleko starší, zřejmě byla součástí výklenkové kaple. Nález pochází z roku 2011.

Foto: Vratislav Konečný

Svatá chýše, za ní kostel Navštívení Páně

Výmalba krypty podle Rembrandta

Pozoruhodné je to, že jsou zde výmalby s motivy Smrti a Vzkříšení, pocházející z roku 1644. Hlavní motiv Vzkříšení Lazara je namalován podle předlohy v té době ještě žijícího malíře Rembrandta. Motiv převzala řada dalších umělců.

Výmalbu si objednala hraběnka Alžběta Apolonie rozená Kolowratová. Realizaci zřejmě provedl řadový mnich podle dostupných předloh. Kresby a prostá rakev jsou umístěny v levé části ambitu. V této části expozice najdete rozsáhlé informace o vzniku a činnosti kapucínského řádu.

Foto: Vratislav Konečný

Replika barokních vyobrazení z kostelní krypty

Největší evropská chrámová zvonkohra

Třicet loretánských zvonků hraje každou hodinu mariánskou píseň, zvony jsou slyšet až na Petříně. Donedávna tu znělo Tisíckrát pozdravujeme Tebe, v květnu 2020 motiv nahradila barokní skladba Maria, Maria nad slunce jasnější a k tomu další písně, které jsou nastaveny na věžním automatu.

Zvonkohru získala Loreta koncem 17. století z Amsterdamu. Zvony jsou údajně horší kvality, což nákupčí, bohatý obchodník z Malé Strany Eberhard z Glauchova, neměl možnost zjistit. Ale v souhře mají dokonalý tón. Mechanismus je dílem pražského hodináře Petra Neumanna.

Foto: Vratislav Konečný

Panna Maria ve Svaté chýši

Jde o největší chrámovou zvonohru v Evropě, zvony a zvonky jsou umístěny ve dvou patrech cibulovité kopule hodinové věže. Ke hraní se využívá 27 zvonů, tři nejsou připojeny, jsou jen pro ozdobu. Ovládají se klaviaturou a pedálnicí. Kdysi tu prý chodil hrávat i písničkář a skladatel Karel Hašler. Hráči na zvony se říká carillonér. V současnosti je zvonohra řízena elektronicky.

Kapli přinesli ze Svaté země andělé    

Kdysi tu stávala kaple, postavili ji v roce 1661, nynější kostel Navštívení Páně vznikal mezi lety 1734 až 1735. Teprve až vejdete průchodem do nádvoří, zjistíte, jak velký je to areál. Kostel je návštěvníkům skryt, leží za vlastní loretou. Centrem je Svatá chýše/Casa sancta ze 17. století.

Foto: Vratislav Konečný

Ambity s výmalbou zjevení se Panny Marie

Podle pověsti má představovat domek, ve kterém žila v Nazarethu Panna Maria. Před vpádem Saracénů do Svaté země ho odnesli andělé do Dalmácie, poté do kostela paní Laurenty – laurentus je italsky vavřín. Dům se začal nazývat Laurentin, odtud vzniklo slovo Loreta. Po nějakém čase se chýše znovu vznesla a přemístila na blízký kopec.

Papež Pius II. nad ním nechal založil v roce 1461 chrám, který chýši chránil jako relikvii. Kult se šířil po celé Evropě. Lorety jsou průchozí, obdélníkového půdorysu, stavěly ve všech křesťanských zemích, u nás jich byly desítky, nejsevernější stojí v Rumburku.

Foto: Vratislav Konečný

Monstrance Pražské slunce je osázená tisíci diamanty.

Hradčanská byla postavena u kláštera kapucínů, ti ji spravují dodnes. Stavbu zahájili v roce 1626, vysvětili ji v březnu 1631, vše financovala hraběnka Benigna Kateřina Lobkowiczová. Prý jsou tu zazděny některé cihly a trámy přímo z Loreta, na oltáři stojí uctívaná loretánská černá madona.

Pražské Vinohrady jsou mezi padesátkou nejvíc cool čtvrtí světa

Cestování

Objekt Lorety je jedna velká pokladnice, kolem nádvoří stojí do čtverce postavené ambity s kaplemi. Nejznámější je kaple Extáze svatého Františka, oltářní obraz namaloval Petr Brandl. Pozornost poutá i socha svaté Starosty. Vousatá světice určitě zaujme, plnovous jí prý narostl poté, co odmítla sňatek s pohanským králem. Rozhněvaný otec ji nechal ukřižovat, jedná se ale prý o smyšlenou postavu.

Foto: Vratislav Konečný

Vousatá svatá Starosta

Ambity rozhodně jen neprolétněte, mají nádhernou výmalbu, jsou tu jako ve všech poutních místech zobrazeny zjevení Panny Marie a následná stavba svatostánku.

Poklad ukryli mniši před nacisty

V patře ambitu najdete cenné sbírky votivních a liturgických předmětů, kalichy, kříže, oltáříky, monstrance... Nejkrásnější a nejvzácnější je zlatá monstrance zvaná Pražské slunce. Na výzdobu použili zlato, stříbro a 6222 diamantů ze svatebních šatů hraběnky Ludmily Evy Františky Kolowratové rozené Hýzrlové z Chodů. Byl to její odkaz klášteru.

Foto: Vratislav Konečný

Oltář kostela Navštívení Páně

Předměty se shromažďovaly od založení Lorety. Za války sbírku ukryli před nacisty pod ambity v suterénu. Další známé monstrance jsou Velká a Malá perlová, nebo Korálová. Krom pokladu v klenotnici uvidíte na chodbě i další, především votivní předměty, které klášteru věnovali různí donátoři. Je toho tu tolik, že se vyplatí více návštěv.

Aby se metro líbilo: pražská podzemka očima kunsthistoričky

Cestování

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám