Článek
„To první, zásadní, je 550. výročí vzniku kláštera, tedy příchodu františkánských řeholníků do Kadaně. A druhé je 530., kdy Jan Hasištejnský z Lobkowicz, zakladatel kláštera, vyrazil z Kadaně na svoji pouť do Svaté země, do Jeruzaléma a do Betléma,“ řekl autor výstavy a městský historik Lukáš Gavenda.
Výstava zve návštěvníky do prostor, které zakladatelé lobkowiczkého rodu využívali při svých pobytech mezi františkánskými řeholníky. „Místnosti dali Lobkowiczové vyzdobit sklípkovou klenbou a vtiskli tak klášterní budově nezaměnitelnou stopu své doby i vzpomínku na své sepětí s tímto místem,“ uvedl Gavenda. Právě místnosti se sklípkovou klenbou náležejí k nejstarším a nejpozoruhodnějším v klášteře.
Ke zhlédnutí jsou i artefakty archivní i archeologické povahy, jež dokládají pouto rodu ke klášteru. Jde například o náhrobek Jana Hasištejnského od Ulricha Greucze z roku 1516. Jeho originál se nachází v klášterním kostele.
Hřebenovka Českým Švýcarskem otevřena. Zavede i do málo známých míst
Výstava nabízí pohled na jeho původní, rekonstruovanou podobu, která zanikla kolem roku 1682. Návštěvníci si mohou prohlédnout také dobové dokumenty, jako je Lobkowiczký erbovník nebo listina z roku 1481, kterou král Vladislav Jagellonský předává patronát nad klášterem Lobkowiczům.
Usiluje o zápis na UNESCO
V návštěvní nabídce kláštera nestojí výstava samostatně, ale doplňuje stálou expozici s názvem Život v klášteře v rámci druhého návštěvního okruhu. Ke zhlédnutí je v prvním a druhém poschodí až do 29. října.
Pozdně středověký poutní františkánský klášter v Kadani byl svého času centrem pozornosti panovníků i diplomatů, duchovenstva i světských poutníků, umělců i mecenášů, šlechticů i prostého lidu. Za vidění stojí především unikátní nástěnné malby a vzácná sklípková klenba. Pro svou jedinečnost usiluje klášter o zapsání na seznam památek UNESCO.
Pevnostní kostel se otevřel veřejnosti. Po 60 letech od ničivého požáru
