Hlavní obsah

Pevnostní kostel se otevřel veřejnosti. Po 60 letech od ničivého požáru

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

25. 4. 2023, 9:12

Po takřka šedesáti letech od ničivého požáru střechy nad presbytářem v roce 1964 se o víkendu otevřel veřejnosti kostel sv. Jiří v Horním Slavkově na Sokolovsku. Je výjimečný tím, že je takzvaným kostelním hradem, který plnil v době husitských válek i obrannou funkci města. Svým pevnostním charakterem je jedinečnou a vzácnou památkou.

Kostelní hrad v Horním Slavkově se otevírá po šedesáti letech od ničivého požáru

Článek

„Snaha o obnovu kostela započala roku 1994, kdy byl proveden statický průzkum a bylo zahájeno zajišťování objektu,“ uvedl pro Právo starosta Horního Slavkova Alexandr Terek (nez.), podle kterého začátkem nového tisíciletí následovala oprava krovu a střešního pláště. Ale také stavební a restaurátorské práce, které vedly ke zpřístupnění západní věže.

„Dále byl kostel odvlhčen a sanován proti dřevokazným škůdcům,“ pokračoval starosta v popisu prací s tím, že byly zrestaurovány také všechny vitráže a kamenné prvky kostela, ale i dřevěná menza v presbytáři. „Proběhlo částečné restaurování stropu lodi a zajištění stropní výzdoby v presbytáři kostela,“ dodal Terek.

Před dvěma roky pak zahájily práce, které směřovaly k blížícímu se zpřístupnění kostela veřejnosti. „Byly provedeny úpravy povrchů zdí, stropů a podlah v lodi, presbytáři a vstupním prostoru. Tato obnova zahrnovala také veškerou potřebnou elektroinstalaci, vytápění, výstavbu hygienického zázemí a vybudování přípojek inženýrských sítí,“ popisoval starosta.

Zřícenina hradu Kamýk vypráví pověst o půvabné růži i ohnivém přízraku

Tipy na výlety

V kostelním areálu bylo nainstalováno osvětlení a stavebních úprav se dočkala také Kostelní ulice. Nechybí ani nové parkoviště.

Pomáhají také dotace

Jen město do obnovy kostela vložilo za více než dvacet let asi 25 milionů korun. Další finance, zhruba sedm set tisíc korun ročně, se podařilo pravidelně získávat z dotací ministerstva kultury. Naposledy to ale bylo jedenáct milionů korun z peněz ministerstva pro místní rozvoj a jeho programu na obnovu brownfieldů, tedy nevyužívaných objektů, obvykle průmyslových areálů. Městu se ale podařilo čerpat z těchto zdrojů nikoliv na opuštěnou fabriku, ale na obnovu kostela, jenž svému původnímu účelu také již neslouží.

Podle starosty se počítá s celkovými náklady v objemu zhruba devadesáti milionů korun. „Součástí dalších etap projektu, kromě obnovy zbylých částí samotného kostela, jsou i úpravy zpevněných ploch na hřbitově, opravy opěrných zdí, terénní a sadové úpravy a vybudování parkovacích ploch v okolí kostela,“ poznamenal Alexandr Terek.