Hlavní obsah

Střed světa je v řeckých Delfách, pod Parnasem

16. 7. 2012, 7:06
Právo, Bohuslav Borovička

Nejmocnějšími bytostmi ve starověkých Delfách nebyly věštkyně, nýbrž kněží. To oni překládali mumlání věštkyň, Pýthií, do srozumitelné řeči. Byli to oni, kdo rozhodoval o tom, zda jeden král vyhlásí druhému válku, a sdělovali příchozím, na čí straně budou bohové. Říká se, že delfská věštírna měla pověst seriózního zařízení a její předpovědi se často plnily.

Foto: Profimedia.cz

Do Delf přicházeli lidé z celého Řecka a kněží tudíž měli o té či oné záležitosti více informací než sám tazatel.

Článek

Je to vysvětlováno jednak tím, že do Delf přicházeli lidé z celého Řecka a kněží tudíž měli o té či oné záležitosti více informací než sám tazatel. Druhé vysvětlení říká, že předpovědi byly formulovány tak obratně, že ať se stalo, co se stalo, zdálo se, že to věštba předvídala.

Baba s píšťalkou

Dnes je nejmocnější bytostí v Delfách baba s píšťalkou. Píská, když se jí zdá, že někdo leze, kam nemá, když zahlédne návštěvníka, který si dělá viditelný zálusk na tři tisíce let starý kus kamene. Nejvíc píská před třetí odpoledne. Tou dobou se totiž v Delfách zavírá a návštěvníci jsou pískotem puzeni k východu.

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Delfy

Delfy sice nejsou na Peloponésu, ale vzhledem k tomu, že patří k nejpozoruhodnějším z antických památek v Řecku, celodenní výlet stojí rozhodně za to. Kousek za Patrasem je městečko Rio a na druhém břehu mořské úžiny zase Antirio (nebo také Rion a Antirrion, podle toho, jakou máte mapu), mezi nimiž pendluje trajekt. Od jeho přístavu v Antiriu je do Delf asi 120 kilometrů po frekventované pobřežní silnici. Archeologický areál starověkých Delf je na strmém úbočí pohoří Parnas. Tedy tam, kde dva sokoli označili Diovi střed světa.

Nad hlavou máte Parnas, jehož zasněžené vrcholky ční až do výše 2457 metrů, a pod sebou moře. Je to moře olivovníků, jejichž plody se sklízejí v listopadu. Kdosi spočítal, že plantáže pod Parnasem čítají 400 tisíc stromů.

Dnešní Delfy dozajista patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co v Řecku ze starověku zůstalo. Základy Apollónova chrámu, rekonstruovaná aténská pokladnice, divadlo, posvátná cesta a stadión dávají dodnes představu o mohutnosti a výstavnosti chrámového komplexu.

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Vozataj v Delfách

K nejpozoruhodnějším stavitelským památkám starověkých Delf patří Apollónova svatyně a jeho chrám, rekonstruovaná budova, v níž měli uložen městský poklad Atéňané, divadlo a úplně nahoře, tam, kde kdysi mumlala své věštby Pýthie, je stadión. K delfskému areálu patří i muzeum, v němž jsou vystaveny mnohé z archeologických nálezů. K nejpozoruhodnějším patří Auriga, socha vozataje v životní velikosti. Má znázorňovat vítěze jedné z disciplín starověkých olympiád, závody čtyřspřeží.

Půjdete-li od Delf po silnici z kopce, narazíte asi po dvou stech metrech na Aténinu svatyni. Místo se jmenuje Marmaria a to, co ze svatyně zůstalo, vzbuzuje představu elegantního pavilónu, který tam čtyři sta let před naším letopočtem stával.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků