Rozmanité Lipsko

V místě, kde se střetávaly významné obchodní trasy, bylo před 850 lety založeno město, jež se hned několikrát zapsalo do dějin. Už na přelomu 15. a 16. století bylo město centrem saského křesťanství, a proto právě zde přednesl reformátor Martin Luther svých 95 tezí v rámci tzv. lipské disputace (vědecké rozpravy), kde se zastal Husových myšlenek.

S touto událostí je úzce spjat kostel sv. Tomáše (Thomaskirche). V roce 1519 zde byla zahájena vědecká rozprava, která vedla k tomu, že o dvacet let později právě zde Martin Luther začal církev reformovat. Ostatně na tuto událost upozorňuje návštěvníky kostela bronzová pamětní deska a barevné vitráže z 19. století na jeho jižní straně.

Ještě daleko dříve, než Luther přišel se svými reformátorskými myšlenkami, vyrostla v Lipsku univerzita, jež si během své existence získala velký věhlas. Se svým datem založení 1385 je druhou nejstarší nepřetržitě fungující univerzitou v Německu a svá studentská léta zde prožilo na 50 nositelů Nobelovy ceny a spousta dalších osobností, mezi nimiž nechybí ani taková jména jako Goethe, Wagner, Nietzsche, ale ani německá kancléřka Angela Merkelová.

Tip – Lipsko: město hudby

Město, kde své hudební vzdělání získal Richard Wagner a kde působili Bach, Mendelssohn či Schumann, určitě můžeme nazvat městem hudby. Rovněž dnešní Lipsko má příznivcům hudby co nabídnout. Ať už je to slavný chlapecký sbor kostela sv. Tomáše „Thomanenchor“, či vystoupení světoznámých umělců v místní opeře.

Každoročně se konají festivaly a koncerty na počest slavných jmen: navštívit můžete letos Richard-Wagner-Festtage od 22. do 25. května, Bachfest Leipzig od 13. do 22. června a mnoho dalších festivalů vážné hudby. Z trochu jiného soudku je velký rockový festival Highfield, který se letos poprvé bude konat jen pár kilometrů od Lipska mezi 15. a 17. srpnem. K letošním headlinerům patří např. britští Placebo.

Z učebnic dějepisu ale většina z nás zná Lipsko, či jeho okolí, jako dějiště tzv. „bitvy národů“. Proti Napoleonovi se zde postavila ruská, pruská, rakouská a švédská vojska, aby mu uštědřila krutou porážku. S více než půlmiliónem bojujících vojáků se tato událost stala největší bitvou 19. století. O sto let později byl na památku více než stovky tisíc padlých na místě nejtvrdších bojů vystavěn Památník bitvy národů (Völkerschlachtdenkmal). Ten v posledních deseti letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a je hojně navštěvovanou a pro Němce významnou památkou.

Obyvatelé města si ale každoročně připomínají jinou událost, jejímž společným jmenovatelem je rovněž slovíčko „národ“. Na podzim roku 1989 se při tzv. „pondělních demonstracích“ a mších scházely nejprve stovky, posléze tisíce a desetitisíce lidí přejících si jediné: aby v zemi konečně zavládla demokracie. S hesly „My jsme národ!“ („Wir sind das Volk!“) a „Žádné násilí!“ („Keine Gewalt!“), jež 9. října 1989 zněla z úst 70 tisíců poklidně demonstrujících občanů východoněmeckého Lipska, se podařilo zatlouci pomyslný poslední hřebík do rakve režimu NDR. Ještě tu noc Berlínská zeď rozdělující Německo i Evropu padla.

Pokud navštívíte Lipsko právě 9. října, budete svědky unikátní události, která má za cíl připomínat význam událostí, jež se před pětadvaceti lety v Lipsku odehrály. Tzv. „Festival světel“ zahalí celé město do svitu svíček, budovy osvítí projekcemi, konat se budou i různé koncerty a další doprovodné akce. Rovněž letos očekávají pořadatelé desítky tisíc návštěvníků, 25. jubileum určitě přitáhne i pozornost turistů a médií ze zahraničí.

Tematické akce se budou konat i po celý následující víkend a slibují velmi zajímavý audiovizuální zážitek. Pozornost bude věnována také událostem, jež následovaly v dalších zemích východního bloku, a tak zde pohled na ně budou prezentovat i čeští umělci.

Tip – muzea

Bohatá nabídka muzeí a galerií dělá z Lipska ideální cíl pro milovníky kultury a umění. Od Bachova muzea přes muzeum užitého umění GRASSI až po muzeum soudobých dějin Zeitgeschichtliches Forum Leipzig, kde se můžete seznámit s historií a životem v sovětské okupační zóně a NDR. Celkem jsou muzeí a galerií desítky, takže si zde na své přijde opravdu každý.

Lipsko není ale jen o historii či vážné hudbě. Je to také živé město, kde si i mladí přijdou na své a ocení zejména množství místních hospůdek, za teplých jarních a letních večerů pak nespočet venkovních zahrádek. Pokud chce člověk zažít tu pravou atmosféru života v Lipsku a setkat se s místními obyvateli, pak by měl vyrazit do starého města, kde se ve čtvrti přezdívané „Drallerwatsch“ nachází ulička Barfußgässchen  plná barů, restaurací a útulných hospůdek. V Gottschedstraße zase narazíte na spoustu umělců, nacházíte se totiž ve „čtvrti herců“. Hudební kluby se nacházejí v ulici Karl-Liebknecht Straße uprostřed alternativní studentské čtvrti.

Samostatnou kapitolou je lipská gastronomie. V historicky bohatém Lipsku si měšťané mohli na rozdíl od saských venkovanů dovolit různé speciality a město se dokonce může pochlubit nejstarší dochovanou kavárenskou restaurací v Evropě – Zum Arabischen Coffe Baum –, jejíž založení se datuje do roku 1695. Nicméně největší kavárenský boom zažilo Lipsko až v 19. století. V té době si lidé u šálku kávy začali pochutnávat i na jedné z lipských specialit – koláčku zvaném „Leipziger Lerchen“.

Další a v Sasku možná nejznámější sladkostí původem z Lipska jsou „Leiziger Räbchen“ – švestky plněné marcipánem zapečené v těstíčku a sypané skořicovým cukrem. Zajímavostí je ale především lipská pivní specialita „Leipziger Gose“. Toto svrchně kvašené pivo dostanete v podniku Bayerischer Bahnhof či Gosenschenke Ohne Bedenken.

Tip – zoologická zahrada

Zajímavostí je místní zoologická zahrada, jež byla založena už v roce 1878. S více než 850 druhy živočichů je jednou z největších, nejrenomovanějších a současně nejmodernějších zoologických zahrad světa. Zdejší pavilón lidoopů je přitom na světě největší. Otevřena je denně od 9 do 18 hodin, od května do září do 19 hodin.