Článek
S jejich zavedením u topení plynem a uhlím nesouhlasí dvě třetiny lidí, u pohonných hmot je odmítá dokonce 69 procent dotázaných.
Povolenky, jež představují platby za emise oxidu uhličitého, by zdražily i ceny za dopravu, a tedy většinu zboží. To ale vychází z ceny ve výši 45 eur (1100 Kč), kde se nyní Česko s dalšími zeměmi EU snaží posílit mechanismy pro její zastropování na této úrovni.
S povolenkami se ovšem obchoduje na trhu, přičemž první zkušební obchody v květnu vyhnaly cenu nad 70 eur. Zdražení by tak za současného nastavení nakonec mohlo být mnohem vyšší.
„Výsledek průzkumu mě vůbec nepřekvapuje, zavedení nových emisních povolenek totiž přinese řidičům, domácnostem, ale i všem budovám výrazné náklady navíc. U aut, ať už na benzín nebo naftu, půjde o tři až šest korun, u plynu se bavíme o zdražování až o třicet procent a u uhlí o polovinu, ale také možná až sto procent,“ řekl Novinkám Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz.
Záležet podle něj bude na tom, jaké ceny nakonec dosáhnou povolenky na burze.
„A protože půjde o něco nového, o velký potenciál pro investory a spekulanty, musíme počítat s horšími variantami. Nafta o pět korun dražší, plyn o tři sta korun za megawatthodinu a uhlí za dvojnásobek dnes běžné ceny,“ dodal.
Lidé podporují dotace, ale nelíbí se jim příplatky
Z reprezentativního průzkumu, kterého se účastnilo přes tisíc lidí, také vyplývá, že Češi podporují daňové úlevy nebo jiná zvýhodnění v případě, že investují do vytápění nebo dopravního prostředku šetrného k životnímu prostředí. Podporu tepelným čerpadlům nebo fotovoltaice vyjádřily dvě třetiny dotázaných.
Anketa
„V otázce daňových úlev či dotací na různá opatření včetně zelených a úsporných akcí je česká veřejnost dlouhodobě kladně naladěna. Většina lidí je k takovým politikám vstřícná. Projevuje se zde i známost a dobré hodnocení takových akcí, především programu Nová zelená úsporám,“ uvedli autoři průzkumu.
U elektromobilů nebo hybridních aut souhlasí s nějakou formou podpory asi polovina respondentů. „Zde se obecná vstřícnost k dotacím zřejmě střetává s obecným odporem k elektromobilitě. Kromě toho do hodnocení vstupuje také vztah k Evropské unii a obecný postoj k boji se změnami klimatu a jejich podobou,“ konstatovali průzkumníci.
Názory se liší podle toho, jak moc lidé podporují Evropskou unii. „Skalní odpůrci by nepodporovali ani jedno opatření. Odpůrci vlažně preferují podporu šetrným vytápěním, ale už převažuje odpor k šetrným dopravním prostředkům,“ dodali autoři.
Nejistí a vlažní příznivci Unie jsou rozpolceni u otázky podpory šetrných dopravních prostředků, ale vytápění už jasně podporují.
Češi podle průzkumu podporují dotace, ale stejně tradičně jsou skeptičtí k sankcím, daním a příplatkům. „Opět to můžeme ilustrovat aktuálními otázkami na aplikaci příplatku na fosilní paliva a pohonné hmoty, i kdyby výnosy putovaly na podporu šetrných řešení. Obě opatření mají podporu celkem jen asi třetiny veřejnosti, třetina má vlažný odpor a třetina je jednoznačně proti tomu,“ sdělili autoři.
Řeči politiků, že povolenky nezavedou, jsou chiméra
Lidé si nebudou povolenky sami kupovat, ty se projeví v cenách paliv. A z části vybraných peněz se mají sociálně slabším domácnostem vyplácet kompenzace, respektive podpora. Zatím není jasné, kolik to bude.
Povolenky zavádí směrnice Evropské komise, na které se dohodly členské státy EU. Vláda Petra Fialy (ODS) ale pak loni couvla, když se už chystala opatření schválit. Nakonec rozhodnutí přehodila na příští vládu.
Nyní se zdejší politici předhánějí v prohlášeních, že povolenky v Česku nezavedou, ale podle právníků to nutné bude.
„Směrnice Evropské unie platí i tehdy, když ji národní parlament nebo vláda neschválí. Členské státy mají povinnost ji provést do vnitrostátního práva,“ řekl Novinkám partner společnosti Peyton legal Jakub Málek.
Podle analytičky Institutu EUROPEUM Rebeky Hengalové by ale lidé v peněženkách povolenky pocítili, i kdyby je vláda nepřijala.
„Povolenky na pohonné hmoty, uhlí a plyn nejsou v Česku oblíbené. Obavy občanů jsou oprávněné, účty za energie představují značnou část rodinných rozpočtů. Ať už Česko systém povolenek přijme nebo ne, zdražování těchto komodit se nevyhneme,“ sdělila Novinkám.
V případě přijetí systému se do cen promítne příplatek za povolenku. „I v případě našeho nepřijetí ale systém přijmou ostatní členské státy, když některé mají vlastní povolenky již teď. Pohonné hmoty, uhlí i zemní plyn se obchodují na společném evropském trhu, proto jejich cena naroste i u nás,“ doplnila.
Hrozí tak podle jejich slov například, že do Česka budou jezdit tankovat lidé ze sousedních států a zahraniční firmy budou odebírat levnější fosilní paliva od českých dodavatelů. Navýšená poptávka pak dále přispěje k vyšším cenám.
Člen správní rady společnosti Centropol Jiří Matoušek připomněl, že spotřebitelé v Česku již v současné době hradí emisní povolenky v každé spotřebované megawatthodině elektřiny. „Cena emisní povolenky je v současné době na úrovni sedmdesáti eur,“ podotkl. To podle něj znamená zdražení megawatthodiny proudu o více než 700 korun.
Uvedl, že podle něj má být systém emisních povolenek pro domácnosti zcela zrušen anebo nahrazen uhlíkovou daní. Česká vláda teď tvrdí, že chce nástup systému odvrátit, premiér Fiala ale připustil, že pro to teď nemá podporu.
