Článek
Vila je důkazem, že architektonický funkcionalismus nebyl přijímán politickými elitami mladého českého státu všestranně až s takovým nadšením, jak se někdy může zdát.
Klofáč, ministr národní obrany v první československé vládě a pozdější dlouholetý senátor, si prostředí Dobříkova oblíbil už dávno.
Stavba má romantické a oblé tvary.
Pro své rekreační sídlo si po letech vyhlédl místo bývalé dobříkovské tvrze, postavené někdy ve druhé polovině 14. století, renesančně upravované a až do konce 18. století obývané.
Prvním objektem postaveným v 19. století na zříceninách zpustlého terénního pahorku tvrziště, obklopeného hlubokým podkovovitým valem s původně zavodněným příkopem, byla přízemní myslivna. Klofáč ji společně s areálem tvrziště koupil, ale musel se památkovému úřadu zavázat, že nezbourá historické náspy a bude o ně pečovat.
Interiér vily působí útulně.
Ve východní části návrší si nechal v roce 1924 postavit letní dům, jehož projekt pravděpodobně kreslil stavitel Dostál z Jaroměře. Klofáčovým ideálem byla „česká chalupa“. Architekt Jan Svorkovský domek dekoroval vláčně stoupajícími štíty.
Kolem oken drobného stavení nechal stavebník přidělat ozdoby ze zeleně natřených dřevěných hranolů. Laťové ozdoby a otevřená krytá veranda se srdíčkovým ornamentem dodaly výsledné podobě domku půvabný folklorizující výraz korespondující s tradicí venkovské stavební kultury.
U vily bylo i koupaliště a netypická voliéra pro veverky
V zadní části areálu v místě, kde se terén někdejšího příkopu svažuje pozvolněji, bylo v první polovině třicátých let vybudováno přírodní koupaliště s vodopádem podle návrhu Josefa Drahoše, stavitele z Vysokého Mýta.
Bazén organicky nepravidelného tvaru měl břehy zpevněné velkými kamennými bloky. Zajímavostí zahrady byla i voliéra s veverkami, ochočená liška a po nějaký čas údajně i malý krokodýl.
U vily vzniklo i přírodní koupaliště.
Přízemní domek s obytným podkrovím a zděnou dvojicí prokrajovaných štítů má dnes světlý hrubší omítkový plášť, otevřený ze všech stran rozměrnými okny. Drobné dispoziční změny provedl v interiéru domku už ve třicátých letech 20. století architekt F. L. Gahura ze Zlína.
Klofáč nejraději obýval dvě místnosti, které zdobily živé slovácké ornamenty. Světnice nechal Klofáč vyzdobit a také je zařídil malovaným lidovým nábytkem. Jednu místnost používal jako pracovnu, druhou pak upravil v národopisně muzeálním duchu.
Václav Klofáč před verandou své vily
Z Klofáčovy doby pochází také altánek postavený nad sklepením tvrze v západní části plošiny. Dnes je ve vile umístěno soukromé Klofáčovo muzeum.
Prostor nad dveřmi vstupu ke šnekovému schodišti, vedoucímu do podzemí, zdobí úlomky nádobí, džbánů, kachlů a zavinutých pravěkých lasturek, které dokládají stáří místa a jeho osídlení.
