Článek
A nejen o letních prázdninách. Navíc si v době koronavirových omezení Bára pořídila do malého pražského bytu psa, a tak se s ním vydává z města ještě častěji.
„Nejraději bych se sem nastěhovala už teď k celoročnímu pobytu, ale při dnešních cenách energií by to byl problém. A taky je pravda, že si tady jednou dovedou představit trvalé bydlení i rodiče,“ usmívá se naše hostitelka, které nedělá problém pozvat nás v pantoflích na vycházku k jejímu oblíbenému soutoku. Pár kilometrů od dálnice se sjezdem na Zruč by člověk taková romantická a klidná místa ani nečekal. Kolem vesnice Soutice jich je ovšem více.
Slunečná adresa Amazonky
„Prchám sem z pronajatého bytu, jak jen to jde. Na Žižkově mám okna do vnitrobloku a malý balkon, ze kterého pes pořád čučí do zeleně, a z Ohrady to máme kousek do okolních parků. Je tam hezky, ale neměla bych problém stěhovat se jinam. Už jsem vystřídala spoustu adres. Tady u lesa a vody jsem opravdu nejraději,“ konstatuje přesvědčivě rodačka z nedaleké Vlašimi. „Mám tam pořád kamarády, ale Prahu mám ráda, a vždycky budu. Opravdu si ale dovedu představit žít tady a nevadí mi ani dojíždění. Do osmnácti jsem vyrůstala v paneláku. Hned po maturitě na obchodní akademii jsem utekla do Prahy a užívala si takříkajíc velkoměsta, které mě teď spíš už víc vysává, než nabíjí. Příroda mi teď už svědčí více.
Vždycky jsem byla spíš taková Amazonka. Běhám bosá po lese a i ve městě chodím bez mejkapu. V sousedním stavení bývala hájovna a pan hajný nás jako děti učil zachraňovat mladé srnky, chodili jsme s bráchou na ryby – na okouny… Nebyl internet, mobily teprve začínaly. Prožili jsme tu krásné dětství tzv. na lítačku,“ dodává s úsměvem – v době naší návštěvy – už den třiatřicetiletá herečka, která v televizním seriálu Slunečná nepřehlédnutelně hrála mrchu vypočítavou. Avšak láskou napravenou!
Posouvání mantinelů a šance
„Už v prváku na herecké škole jsem založila divadelní soubor s kamarády a spolužáky. Kvůli úspoře peněz jsme si vše dělali sami. Brzy jsem tak propojila svoje zkušenosti z předchozího, sice nedokončeného, studia marketingu a PR. V rámci tohoto studia jsem začala pracovat jako asistentka režie, později jako produkční. Herectví mě naplňuje a baví, ale jsem ráda, že ho díky zkušenostem mohu kombinovat i s jiným druhem práce. Od příštího roku mám točit film s Tomášem Magnuskem – Ležáky. Těším se na zajímavou práci. Ještě před tím nastupuji jako moderátorka do Rock rádia, takže to bude zase nová zkušenost. Ráda se učím a zkouším nové věci, člověka to posouvá dál. A je i větší šance na uplatnění.
Martina Hudečková jezdí na chalupu za svým dětstvím
Rodiče Báry Jánové dnes útulné a pohodlné stavení koupili v roce 1998 vlastně jako ruinu. Byly tady i chlévy a celková rekonstrukce nutná opravdu byla. „Pořád je tu co dělat. Bylo mi devět a s bráchou nás to tu bavilo i během stavby. Pak přišlo to klasické období, kdy jsem raději pařila s kamarády a bráchou ve Vlašimi, než trávila víkendy s rodiči. Brzy jsem se sem ale zase začala ráda vracet a teď sem přijíždím, jak jen to jde, a zůstávám tu co nejdéle. Jen ta zima je tady složitější. I proto se naši rozhodli pro fotovoltaiku. Brácha má dvě dcery, které si hrají v podkrovní komůrce, kde jsem si s panenkami hrávala já. Když se sejdeme všichni o Vánocích, je tu také krásně! Když na to přijde, vejde se nás sem hodně, ale jinak je tady v okolí málo lidí. Prostě klid, pohoda a příroda.“
Ráda sází stromořadí
Zeleň je bonusem hned u domu. „Zahrada je koníček hlavně rodičů. Já na nějaké zdobné záhony a keře moc nejsem. Za prvé nejsem na zahradě tak často, abych se opravdu naučila zahrádkaření, a za druhé (i když květiny, bylinky apod. miluju) jsem ráda za těch pár kytek, co mám doma. Léto jim dalo zabrat, ale drží se a dělají mi radost. Raději sázím stromy, a jak můžu, jsem v lese, který máme v dohledu.“
Domácí i zahradní labyrint Zdeňka Mahdala
Bára Jánová svůj vztah k lesu propojila s činností charitativních organizací. Například s moravsko-slezskou ekologickou nadací Veronica. „Naposledy jsme pomáhali s vysazováním dvou tisíc hrušní dovezených z Holandska. Spolupracuji s organizací Sázíme budoucnost. Dali si za úkol vysázet deset milionů stromů po republice. Jako připomínku listopadové revoluce organizují výsadbu stromořadí - Alej svobody - ve vybraných vesnicích i městech, které se mohou přihlásit a oni jim s tím pomohou. Toho se účastním každý rok. Je to hezké a mám podobných akcí víc.“
Může se vám hodit na Firmy.cz: Prodej a pronájem rekreačních objektů