Hlavní obsah
Radek Severa fotí nejčastěji v okolí obcí Mistřín, Šaratice a Svatobořice. Foto: archiv Radka Severy

Moravské Toskánsko jezdí fotit i Japonci

Zvlněnou krajinu kolem jihomoravského Kyjova na Hodonínsku zařadil před třemi lety renomovaný mezinárodní magazín Condé Nast Traveller mezi padesátku nejkrásnějších míst světa. Pro svou podobnost se slavným italským regionem se jí přezdívá Moravské Toskánsko. Poznat jednu z nejkrásnějších oblastí nejen u nás jsme vyrazili i my.

Radek Severa fotí nejčastěji v okolí obcí Mistřín, Šaratice a Svatobořice. Foto: archiv Radka Severy
Moravské Toskánsko jezdí fotit i Japonci

„V posledních letech sem jezdí fotografové ze všech koutů světa, k nejčastějším návštěvníkům patří Poláci, Korejci nebo Japonci. Jsou jich desítky,“ říká čtyřiapadesátiletý fotograf Radek Severa, který takzvanou Kyjovskou pahorkatinu, krajinu táhnoucí se od Kyjova až po obec Věteřov, fotografuje už bezmála dvacet let. Právě s ním jsme koncem září vyrazili zachytit jedinečnou atmosféru zdejších rozlehlých lánů a vinic.

„Před několika lety objevili oblast fotografové a prostřednictvím internetu se do světa začaly šířit poetické snímky zvlněných lánů se solitérními stromy, remízky a kapličkami. Jeden z místních fotografů pak lokalitě přiřkl název Moravské Toskánsko. Tento kousek Slovácka mu připomněl právě Toskánsko v Itálii,“ objasňuje Severa, jak se region, donedávna opomíjený, stal pro fotografy jednou z nejvyhledávanějších oblastí jižní Moravy.

Fotograf Radek Severa

Foto: Kateřina Severová, Právo

„Snímky nakonec vzbudily takovou pozornost, že sem začali jezdit fotografové z celého světa. Renomovaný časopis Condé Nast Traveller pak krajinu kolem Kyjova zařadil v roce 2016 do padesátky nejkrásnějších míst světa,“ dodává jeden z nejznámějších fotografů věnující se této tematice, který kromě toho, že pořádá pravidelné workshopy pro veřejnost, své snímky rovněž vystavuje.

K vidění byly nejen na výstavách u nás, ale například také ve Štrasburku. Nyní se představí i v Itálii. Fotografování je pro něj ale stále jen koníčkem.

Foto: archiv Radka Severy

Zatímco Radek Severa se neobejde bez profesionálního fotografického vybavení, my vyrážíme jen s mobilem. Poznávat místní region jsme se totiž vydali na kole, což je vzhledem ke zdejší husté síti cyklostezek nejlepší způsob k hledání atraktivních míst k fotografování. A je jich tu požehnaně.

„I s obyčejným mobilem či kompaktním fotoaparátem se dá pořídit pěkný obrázek, pro detailnější záběry se ale určitě hodí vybavit se kvalitnější technikou,“ podotýká Radek.

Foto: archiv Radka Severy

Nádherná scenerie

Ideálním výchozím bodem je město Kyjov, známé především tradičním kyjovským krojem. V minulosti ho totiž první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk vybral jako kroj reprezentující celonárodní tradice. Kromě toho se v Kyjově každé čtyři roky koná nejstarší folklorní festival Slovácký rok.

Pokud se vydáte ven z města směrem na Strážovice k nejvyššímu bodu Kyjovské pahorkatiny – Babímu lomu, šlápnete sice více do pedálů, ale čeká vás úžasný pohled na údolí plné vlnících se kopečků a polí. Na samém vršku si můžete pořídit nejen pěkné snímky, ale také se osvěžit třeba sklenkou vína z místního vinařství rodiny Čevelů, nejvýše položeného vinařství v této oblasti.

Pohled z nejvyššího bodu Kyjovské pahorkatiny

Foto: Kateřina Severová, Právo

Stále je co objevovat

„Na dobrý snímek si člověk musí počkat, nejdůležitější je světlo, které vykresluje zdejší zvlněnou krajinu. Nejlepší je to zhruba dvě hodiny před západem slunce a ráno s jeho východem. Důležitá je právě hra se světlem a stíny,“ radí fotograf. Doporučuje fotit v protisvětle a v krajině si najít dominantní bod, kterým v tomto případě mohou být solitérní stromky či remízky. Roční doba podle něj není určující, každá nabízí něco jiného.

„K nejvděčnějším však patří jaro a podzim. Krajina se ale mění v čase. Stromy usychají, nové rostou,“ dodává s tím, že i po dvaceti letech je proto stále co objevovat.

Každá roční i denní doba nabízí na krajinu jiný pohled.

Foto: archiv Radka Severy

Moravské Toskánsko má hned několik populárních fotografických míst, takzvaných fotopointů. Patří k nim třeba Strážovické mirabelky, Šardický remízek, kaplička sv. Barborky u Svatobořic či slavné Šardické biopásy. Tato uměle vytvořená lokalita, která vznikla před lety díky místnímu zemědělci Petru Maradovi, láká fotografy asi nejvíce.

Prolínají se v ní pásy luk, ovocných sadů, mokřadů i alejí. K biopásům jsme se vypravili i my, a to ještě za svítání. Krajina zalitá ranním sluncem nabízí pro ty, co hledají typickou fotografii Moravského Toskánska, ideální scenerii.

Foto: archiv Radka Severy

„Solitérní stromky, ale i shluky několika mirabelek utvářejí krásnou kompozici,“ vykládá Radek Severa, jenž pro pěknou fotografii neváhá udělat cokoli. „Už jsem zasadil i několik třešní, které jsem v létě jezdil pravidelně zalévat, abych je pak mohl vyfotit,“ směje se.

Poslední aristokratka

Oblast kolem Kyjova však nabízí mnohem víc než jen nádhernou krajinu. Vyžití tady najdou i ti, co neholdují fotografování. Za zmínku určitě stojí zámek Milotice, vzdálený zhruba osm kilometrů od Kyjova. Pohodlně k němu dojedete po rovné cyklostezce zvané Mutěnka přímo z centra města.

Milotický zámek proslavil jeho tamní kastelán Evžen Boček, který stojí za sérii bestsellerů Poslední aristokratka.

Na motivy těchto knih vznikla v minulosti divadelní hra a v kinech také běží stejnojmenný film režiséra Jiřího Vejdělka. Většina děje se natáčela přímo na zámku Milotice. Ten se pyšní unikátním zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury.

Mezi další zajímavá místa v okolí Kyjova, jež stojí za návštěvu, patří i areál Bukovanský mlýn. Ten se nachází na okraji obce Bukovany. Jeho dominantou je rozhledna v podobě větrného mlýnu. Uvnitř pak najdou návštěvníci muzeum s expozicí slovácké vesnice 19. století a galerii.

Areál Bukovanského mlýna

Foto: Kateřina Severová, Právo

V Bukovanech stojí za zmínku místní kostel. Ten nechal před šesti lety postavit zdejší rodák a podnikatel Josef Kouřil. Kaple sv. Jana Pavla II. přitom ukrývá velice vzácnou relikvii. Je jí kapka krve Jana Pavla II. vpitá do kousku oděvu, kterou kostelu věnoval olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Oblast kolem Kyjova nenabízí jen nádherné scenerie a desítky vinných sklípků, ale také kus historie v podobě stále živých lidových tradic. Ať vyrazíte na Slovácko v kteroukoli roční dobu, máte velkou šanci, že je zažijete na vlastní kůži.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků