Hlavní obsah
Majitelé si postavili roubenku, část je zděná. Foto: Jan Planička

Pavel a Mirka postavili roubenku z borovice. Ukrývá opravdový klenot

Manželé Pavel a Mirka si splnili sen o bydlení v masivní dřevostavbě. Nechali si postavit poloroubenku z alpské borovice nedaleko Brna. Dům si navrhli téměř sami a do roka se stěhovali. Pan Pavel je velice šikovný a na domě udělal spoustu práce svépomocí.

Majitelé si postavili roubenku, část je zděná. Foto: Jan Planička
Pavel a Mirka postavili roubenku z borovice. Ukrývá opravdový klenot

Odkud pocházíte a kde jste bydleli dříve?

Pocházíme oba se ženou z Tišnovska. Dříve jsme bydleli ve Šlapanicích u Brna v rodinném domě s malým dvorkem. Máme dvě dcerky a ta starší má cystickou fibrózu. I proto jsme se chtěli posunout více na venkov a také blíže k rodině.

Kdy padlo rozhodnutí postavit roubenku?

Dříve jsem měl vysněnou roubenku někde na horách. Jsem totiž vášnivý lyžař. Pak jsme ale dostali pozemek od strýce na Tišnovsku, a to místo nás nadchlo – u lesa, je tu čistý vzduch a máme nejkrásnější výhledy v okolí. Tak jsme se rozhodli znovu stavět. Už jsme ale nechtěli zděný dům a omítky. Rozhodli jsme se pro dřevo. Je to přírodní, jednodušší, rychlejší.

Jak dlouho trvala výstavba?

Na jaře jsme začali stavět a na podzim bylo hotovo, o Vánocích už jsme byli zabydlení. Jsem topenář a hodně práce jsem si udělal sám a s kamarády. Pohlídal jsem si taky, aby na sebe vše navazovalo a nebyly prodlevy.

Byly na pozemku inženýrské sítě?

Sítě tu nebyly, byla to zahrada. Od strýce jsem táhl přípojky (plyn, vodu, elektriku, kanalizaci) asi 160 metrů.

Vyřizovali jste si stavební povolení sami?

Pomáhal nám kamarád, který vyběhával úřady. Problémy jsme měli s příjezdovou cestou, kvůli které se musel dům posouvat. Tím se schválení protáhlo, ale to je asi dneska běžné.

Nebyl problém se získáním povolení na roubenku?

Ne, je to mimo hlavní zástavbu, takže problém nebyl. Dokonce se jim to líbilo a paní úřednice se těšila, až přijde na kolaudaci.

Proč jste se rozhodli pro roubenku z borových vysušených hranolů?

Nechtěli jsme dům ze surového dřeva, které pak ještě několik let vysychá a „sedá si”. Chtěli jsme bydlet rychleji. A dřevo borovice nám přišlo oproti smrku zdravější a kvalitnější.

Dlouhé přesahy střechy jsou praktické. Stíní v létě a v nepříznivém počasí pomáhají chránit dřevo domu.

Foto: Jan Planička

Podle čeho jste si vybírali firmu?

Byli jsme se podívat na hodně referenčních domů v okolí Brna, navštívili jsme i hodně firem a jejich výroby. S projektantem firmy, kterou jsme nakonec zvolili, jsme vytvořili projekt, který jsme si pak nechali nacenit u různých realizačních firem.

Ceny byly všude podobné, rozhodli jsme se s nimi proto nakonec i stavět. Mají ve firmě příjemné lidi, se kterými jsme si sedli. Ve všem nám vyšli vstříc a navíc jsou z Brna, což bylo praktické pro montáž i další práce.

Jak vypadá vaše roubenka z hlediska technických parametrů?

Obvodové roubené stěny jsou z masivní alpské borovice. Konkrétně je to vysušený lepený BSH hranol o tloušťce 280 mm. Část domu je zděná (koupelna, technická místnost a vstup). Líbí se mi kontrast dřeva a bílé barvy, a to zvenku i uvnitř domu. Je to harmonické a dá to dřevu vyniknout.

Mezi hranoly jsou paměťové pásky, nevznikají praskliny a je to i ekonomické, protože stěny dobře izolují a neprotopíme tolik. V patře máme nadkrokevní izolaci z PUR panelů a přiznané trámy, tím pádem jsme nemuseli dělat stropy.

Jak v domě topíte?

Chtěl jsem mít doma různé možnosti vytápění – asi se tomu říká nemoc z povolání. Máme plynový kotel, kachlová kamna s pecí a plotýnkou (na šířku mají 2,5 m) a ještě krb s prosklenými dvířky a tepelným výměníkem.

V technické místnosti je pak akumulační nádrž pro teplovodní podlahové vytápění. Je to takový showroom všech variant.

Tepelné čerpadlo ani solární panely jsem nechtěl, tam je návratnost špatná (ve chvíli, kdy se investice vrátí, se už musí instalovat nové).

Jaké máte náklady na topení?

My toho moc neprotopíme. Využíváme hlavně kachlová kamna a krb. Topíme dřevem, které je cenově dostupnější, a za pár let se investice vrátí. Náklady za plyn máme odhadem 8000 Kč za rok.

Co všechno jste si na domě zvládl udělat sám?

Dělal jsem základy, zděnou část domu, pokládku střešní krytiny, topení, domlouval dodání kuchyně, koupelen a další věci. Zkušeností mám naštěstí dost. I první zděný dům ve Šlapanicích jsem stavěl vlastníma rukama. Firma mi ve všem ochotně vycházela vstříc, což jsem hodně ocenil.

I interiéry jsme si postupně řešili sami. Chtěl jsem bezbariérový sprchový kout se sklem bez pantů kvůli dobré údržbě a s jednoduchým žlabem, aby nikde nepraskal silikon. Vybrali jsme si taky krásné keramické vypínače a zásuvky s originálním dekorem.

Kachlová kamna jsou srdcem obývacího pokoje.

Foto: Jan Planička

Kuchyň realizovali známí, kteří nám hodně radili. Ostrůvek a další uspořádání jsme udělali na základě jejich doporučení. Desku máme z umělého kamene se zapuštěným dřezem, což je opravdu praktické. Vše smetete rovnou do dřezu, máme s tím dobrou zkušenost. A celá kuchyně je v bílém dekoru, což se hodí do dřevěného interiéru. Vyniká to.

U svítidel jsme si dali taky záležet. Dneska je strašně moc možností. Kupovali jsme je postupně, vždycky vyzkoušeli, jestli to sem pasuje, a pak až vybírali další.

Jaké byly vaše priority při tvorbě dispozice?

Věděl jsem, kolik máme peněz a jaký máme pozemek. To byly limity. Dole jsem chtěl technickou místnost, velkou kuchyň a obývák, kancelář (to byla taky priorita, chodí sem za mnou klienti), ložnici (nechtěl jsem ji v patře), záchod a koupelnu. A děti nahoře. Takže jsem to měl docela specifikované.

Namaloval jsem si první návrh sám. Projektant to pak poskládal ještě lépe a vršek namaloval celý. Jsou tam nakonec čtyři pokoje, dvě šatny, komora a koupelna se záchodem. Vršek je velký (stejně jako spodní patro), ale bylo nám líto prostor nevyužít.

Měli jste ještě nějaké další zásadní požadavky?

Děti s cystickou fibrózou potřebují mít všude čisto, aby se nedostávaly do kontaktu s bakteriemi. Proto jsme dům i jeho vybavení plánovali tak, aby byla údržba co nejsnadnější. Na záchodě je samozřejmě okno, aby se dalo větrat.

Dále jsme věděli, že se podlahy budou často vytírat, tak jsme zvolili odolné materiály. Nahoře je kvalitní linoleum a dole skoro všude dlažba. A jezírko na zahradě jsme napustili slanou vodou.

Máte v roubence dostatek světla?

S okny jsme nešetřili, aby interiér nebyl tmavý. Díky dřevěným stěnám a velkým přesahům střechy je to jiné než v klasickém domě. Dole v obýváku máme čtyři okna a velké francouzské okno. V tomto jsem dal na tipy lidí, kteří už v roubence bydlí.

Co přehřívání?

S přehříváním není problém. Jak už jsem zmiňoval, máme velké přesahy. Líbí se nám to, a navíc je to praktické. Když prší, je dřevo víc schované a v létě to zase zabraňuje přehřívání.

Jak je to v domě s akustikou a hlučností?

Máme podlahy z anhydritu a jsme s tím spokojení na 100 %. Nepraskají, krásně vedou teplo a zároveň se díky tomu vyřešila i akustika. Když děti opravdu hodně řádí, tak to slyšíme. Ale to je všude – v paneláku i ve zděném domě.

Překvapilo vás v průběhu stavby něco?

Překvapilo mě, že jsme to opravdu nakonec všechno stihli do roka. Včetně okolí domu, terénních úprav, chodníčků, terasy, zahrady a trávníku. Musí se to všechno dobře naplánovat a zorganizovat, ale teď už vím, že to jde.

Udělali byste dneska něco jinak?

Ne, nenašel jsem nic, co bych změnil. Bydlíme na krásném místě u lesa, děti mají prostor, přírodu a čistý vzduch. Ze začátku to byl trochu stres sehnat peníze a všechno zařídit, ale teď jsem za to hrozně moc rád.

Doporučili byste roubenku i dalším?

Určitě ano. Pokud se to někomu líbí, ať neváhá. Cenově je to srovnatelné nebo možná i levnější než klasický zděný dům. A určitě rychlejší. Když by byl člověk šikovný, může si takový dům postavit i sám, ale to by musel 4 roky stavět a nechodit do práce. My měli za měsíc hotovou hrubou stavbu.

A důležitá věc – musíte mít dobrý pozemek. Roubenka se musí hodit do rázu krajiny.

Zděná část dává vyniknout dřevu, jež ji obklopuje.

Foto: Jan Planička

Jakou radu byste dal lidem, kteří se teprve chystají stavět?

Určitě se rozhodnout hodně dopředu, kde budou jaké podlahové krytiny kvůli výšce podlah. Aby pak zbytečně nevznikaly přechody, které se musí srovnávat nivelační hmotou. Já jsem toto podcenil.

S čím jste nejvíce spokojení?

Úplně se vším. Tady nejde být nespokojený. Moc se mi líbí naše „kachláky“. Když v zimě dcery venku bobovaly a přišly mokré, usušily se za pecí. Je to zkrátka takový přírodní způsob života.

Autor: Petra Pacáková, www.drevostavitel.cz

Anketa
Máte na domě raději smrkové, nebo borové dřevo?
Smrkové
7.3 %
Borové
64.8 %
Je mi to jedno
9.5 %
Já to nepoznám
9.9 %
Líbí se mi něco jiného
8.5 %
Celkem hlasovalo 7453 čtenářů.

Technické informace

Dispozice: 7+kk

Rozměry stavby: 15 m x 12 (7) m – tvar do L

Zastavěná plocha: 150 m²

Užitná plocha: 233 m²

Typ konstrukce: roubenka z lepených vysušených hranolů

Doba výstavby hrubé stavby: 1 měsíc

Celková doba výstavby: 8 měsíců

Realizační firma: OK Pyrus, s. r. o.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků