Dánové z BIG slaví další úspěch. V Curychu postaví letiště podle jejich návrhu - ze dřeva

Letiště ve švýcarském Curychu se díky své poloze stalo hned od svého otevření v 50. letech minulého století jedním z nejvýznamnějších dopravních uzlů v celé Evropě. Proto bylo v průběhu let postupně rozšiřováno, nicméně původní část, nazývaná Dok A, mezitím zastarala a Švýcaři se proto rozhodli ji nahradit moderní stavbou a vybavením.

Projekt by měl být dokončen do deseti let, umístěny v něm budou jak brány pro cestující ze zemí spadajících do schengenského prostoru, tak brány pro cestující z něj a mimo něj. Součástí vybavení budou i nezbytné maloobchodní prostory, salonky, kanceláře, ale také nová věž řízení letového provozu. Rozšíření se při této příležitosti dočká rovněž imigrační hala.

Dánští architekti zvolili pro letištní stavby svůj koncept „hrázdění”. Kostra objektu má být proto stejně tak robustní jako flexibilní.

Pro návrh nového Doku A, který bude v blízkosti Terminálu 1, jsou důležité dvě oblasti. Jednak centrální uzel s obchody, letištními službami pro přilétající a odlétající cestující, vložený do velkého sluncem zalitého atria, a jednak prostor pro vlastní odlety a přílety tvořený moly s branami, čekacími plochami a pevnými prvky pro přístup k letadlům, jejž tvoří dlouhé molo.

„Jak letiště rostou a vyvíjejí se a jak se mění mezinárodní směrnice a bezpečnostní požadavky, letiště mají tendenci být stále složitější. Stávají se z nich frankensteinovsky navzájem propojené prvky, záplaty a rozšíření. U nového hlavního terminálu letiště v Curychu jsme se pokusili odpovědět na tuto složitou výzvu tou nejjednodušší možnou odpovědí: masivním dřevěným prostorovým rámem, který je strukturálním designem, prostorovým zážitkem, architektonickou úpravou a organizačním principem v jednom,” vysvětluje hlavní výzvu tohoto návrhu a její řešení zakladatel architektonického studia BIG Bjarke Ingels.

„Nápadná konstrukce je vyrobena z místního dřeva a dlouhá skulpturálně pojatá střecha je celá pokryta solárními šindeli, které mění sluneční světlo na zdroj energie. Jednoduchý, ale expresivní design – zakořeněný v tradici a oddaný inovacím – ztělesňuje kulturní a přírodní prvky švýcarské architektury,“ dodává architekt.

Architekti v návrhu velice výrazně pracují s denním světlem a jeho přístupem do všech prostor, kde se budou pohybovat cestující a hledat cestu ke svému cíli. Pro jejich navigaci vymysleli lineární světlík táhnoucí se středem střechy mola a rozšiřující se směrem k atriu, kde se setkávají všichni odlétající, přilétající a přestupující cestující.

V centru toho všeho je umístěna kontrolní věž, jež funguje jako přirozený orientační bod, jako jakýsi maják. Celý prostor má pak spíše mít atmosféru náměstí než letiště.

Přilétající cestující jsou navigováni směrem k atriu Doku A, jehož sedm podlaží je vizuálně propojeno právě atriem plným světla. Zde je pak síť schodišť, eskalátorů a výtahů propojujících veškeré výškové úrovně od podzemní imigrační haly až po příletová a odletová patra se salonky.