Škoda slaví 120 let motorsportu: Tohle byli první čtyřkoloví vítězové z Mladé Boleslavi

Na začátku 20. let minulého století na světě prakticky neexistoval významný automobilový závod, kterého by se neúčastnilo a nebralo v něm aspoň jedno ze tří prvních míst některé ze závodních aut od firmy Laurin & Klement, předchůdce dnešní Škody Auto. V Mladé Boleslavi ale začali se závodními speciály ještě o něco dříve.

Vůbec první úspěchy zaznamenaly před neuvěřitelnými 120 lety motocykly od L, nicméně Václavové Laurin a Klement dobře věděli, že ty pravé příležitosti na ně čekají v automobilovém průmyslu. Motocykly je navíc naučily to, že nejlepším marketingovým tahem jsou triumfy v motorsportu, a tak se v roce 1905 začalo v Boleslavi pracovat na prvním závoďáku.

Prvním vítězem se o rok později stal vůz Voiturette B. Měl dnes úsměvný výkon 9 koňských sil a maximálně mohl jet 45 km/h, což bohatě stačilo na to, aby v závodech v rakouském Semmeringu obsadil první, druhé a čtvrté místo. Obrovský úspěch předznamenal další roky rekordů a dal mimo jiné vzniknout i legendárnímu modelu L FC.

Speciál FC vznikl na platformě v té době extrémně úspěšného osobního auta typu F, za kterým stál tehdejší šéfinženýr Otto Hieronimus. Nebylo proto divu, že si pod křídla vzal i jeho závodní verzi. A vyplatilo se. Celkem L vyrobil devatenáct aut, která se od sebe poměrně dost lišila. Podle různých závodních kategorií se pod kapotou objevovaly motory s objemy od 2 do 2,5 litru. Pohonné jednotky přitom dodávaly sílu přes třístupňovou převodovku na zadní kola, tak jak to má u pravých sportovních aut být. Legendární modely se v Mladé Boleslavi vyráběly celkem tři roky od roku 1907 do konce roku 1909.

Závody ovšem kromě dobře vyrobených aut vyhrávají také jezdci. Zde se za skutečného hrdinu dá považovat samotný autor vozu, inženýr Otto Hieronimus, který s vozem vyhrál extrémně náročný závod Petrohrad–Moskva dlouhý 686 kilometrů. Sám tak světu dokázal, jak odolný a spolehlivý stroj navrhl.

Mimo tohoto vítězství zaznamenala automobilka v roce 1908 šest prvních, pět druhých a jedno třetí místo v závodech do vrchu Zbraslav–Jíloviště. Dvou vítězství v kategorii dvoulitrů dosáhl model FC i v rakouském Riesu a nesmíme opomenout památnou výhru v legendární Jízdě prince Jindřicha. Závod se tehdy jel 9 dní z Berlína do Hannoveru, Kölnu a Trielu a pak jízda po 2200 kilometrech skončila ve Frankfurtu nad Mohanem.

Mimo jiné, automobilka L se ve stejném roce stala i držitelem světového rekordu. Hieronimus se totiž nespokojil s úspěchy modelu FC a navrhl ještě silnější verzi FCS. Ta už ale neměla pod kapotou dvoulitr, nýbrž motor s objemem 3,5 litru a vůz tak mohl jet daleko rychleji. Sám Hieronimus to pak celému světu dokázal, když v britském městě Brooklands stanovil rychlostní rekord své třídy, konkrétně 118,72 km/h. Auto mělo řadový čtyřválcový motor OHV a výkon 96 koňských sil. Laurin & Klement vyrobili jen 8 kusů jedinečného závodního auta, které se navždy zapsalo do dějin.

O svoji slávu se v roce 1909 popral i vůbec nejpokrokovější závodní vůz té doby, vrcholná verze řady FC s názvem FCR. Zde už konstruktéři udělali řadu změn a speciál se výrazně lišil od modelu FC. Největším rozdílem byl mimo jiné obří, 5,6 litru objemný motor pod kapotou, který zvýšil výkon vozu na rovných 100 koňských sil. Vzhledem k tomu, že se maximální rychlost odhadovala na neuvěřitelných 140 km/h, vyhrál vůz i s Otto Hieronimusem prakticky každý závod, kterého se účastnil.

Tradice se pak v L a později i ve Škodě Auto udržovala až do dnešních dob. Za možná nejlegendárnější závodní „škodovku“ lze považovat překrásný speciál 130 RS, který v roce 1977 dokázal dovést Václava Blahnu a Lubislava Hlávku na první příčku ve slavné Rally Monte Carlo. Vrcholem dnešní doby je Škoda Fabia Rally2 evo, extrémně oblíbený závodní vůz kategorie WRC2, ve které mimo jiné triumfoval v roce 2018 s Janem Kopeckým za volantem.