Hlavní obsah
Toyota Land Cruiser Foto: Marek Bednář, Novinky

Test Toyoty Land Cruiser: Skutečný všeuměl

Tahle offroadová ikona asi nebude pro každého, ale mé potřeby by splnila téměř beze zbytku. Do terénu má Toyota Land Cruiser v rukávu pár trumfů, které skoro přebijí i nevhodné pneumatiky, a za všech okolností nabídne slušnou dávku luxusu i jistoty při jízdě na asfaltu.

Toyota Land Cruiser Foto: Marek Bednář, Novinky
Test Toyoty Land Cruiser: Skutečný všeuměl

Na týden s Toyotou Land Cruiser jsem se vážně těšil. Mám rád offroady, a tenhle model je offroadová ikona, ať se zeptáte fanoušků aut kdekoliv na světě. Inkarnace s označením J150 sice pod kapotou nemá osmiválec, nýbrž „jen“ 2,8l čtyřválec, ale pořád je to poctivý kus auta s rámovou konstrukcí, pohonem všech kol a redukční převodovkou.

A já zrovna o víkendu mám v plánu výlet mimo asfalt. Takže mě těší tvar předního nárazníku, který do kontaktu s blátem přijde jen velmi těžko, a také vzduchový podvozek, který umožní ještě trochu přidat světlé výšky.

Proč ho testuji, když generace J150 je na světě už od roku 2009? Loni prošla velkou modernizací, při níž kromě designových změn motor dostal o 27 koní vyšší výkon a o 50 Nm vyšší točivý moment. Taky má „konečně“ start-stop a na displeji umí zobrazit Android Auto či Apple CarPlay.

Toyota Land Cruiser

Foto: Milan Malíček, Právo

Právě pro ikonický status land cruiseru jsem měl trošku obavu, jak se bude chovat na asfaltu. Ovšem od okamžiku, kdy jsem usedl za volant, se mi s ním jezdilo skvěle. Posez za volantem je příjemný, třebaže levé koleno nedokáže najít pohodlné umístění ve výplni dveří.

Přístrojový štít je analogový, hezký a krásně čitelný, veškeré ovládací prvky mají haptickou odezvu „toyoťácky“ blízkou dokonalosti, centrální displej je ohromně velký – jako všechno v tomhle autě.

Vyhřívání i ventilace sedaček se ovládají postaru kolečky, takže je můžu z nuly zapnout rovnou na jedničku, nemusím třikrát mačkat tlačítko. A chladicí box v loketní opěrce by se asi hodil víc v létě, ale to neznamená, že ho nevyzkouším.

Dřevo na věnci volantu je velmi příjemné.

Foto: Milan Malíček, Právo

Místa je všude dost, i v zavazadelníku. Snad jen otvírání jeho dveří do strany je poněkud nepraktické – a taky trochu nepochopitelné, když na pátých dveřích není upevněno rezervní kolo.

Zajímavostí je však vzpěra s možností aretace, snad pro případ silného větru nebo kdybyste kufr otvírali někde v kopci.

Jezdí skoro jako osobák

Podélně uložený motor autem při startování příjemně zhoupne; má 500 newtonmetrů točivého momentu, což není zrovna málo, takže jsem rád, že o sobě dává takto vědět. Bohužel, při jízdě o něm vím víc, než bych chtěl.

Kabina je odhlučněná výborně zejména co do ruchů od podvozku – výhoda to rámové konstrukce – ale motor je slyšet docela dost.

2,8l turbodiesel musí stačit, když není k mání nic většího.

Foto: Milan Malíček, Právo

Tím spíš mě to napadá, když trochu víc přidám plyn. Land Cruiser váží 2,4 tuny prázdný a šestistupňová převodovka podřadí do docela vysokých otáček. Parametry motoru nejsou na papíře chabé, ale takhle velkému autu by pěti- či šestilitrový osmiválec slušel přeci jen víc.

Po stránce jízdního projevu mě land cruiser příjemně překvapil. Jednak není letargický ani v jízdním režimu Comfort – jiný tu netřeba – a při zpomalování aktivně podřazuje a brzdí motorem. Škoda jen, že adaptivní tempomat neumí zastavit – okolo 25 km/h se vypne.

A aktivní hlídač jízdních pruhů taky není moc spolehlivý; naštěstí se dá snadno vypnout tlačítkem na volantu.

Kufr je úctyhodně prostorný. Na přání zde můžete mít další dvě sedačky.

Foto: Milan Malíček, Právo

Hlavně ale rámová konstrukce a tuhá zadní náprava jsou samozřejmě znát, ale podvozkoví inženýři dokázali charakteristickou rosolovitost tohoto uspořádání výborně zamaskovat.

V rámci takto stavěných aut jezdí, alespoň co do mých zkušeností, rozhodně nejlépe, nejpříjemněji, nejblíž crossoveru se samonosnou karoserií a nezávislým zavěšením kol.

Do terénu má své trumfy

Konečně víkend a já sjíždím z asfaltu do bahna pístovských mokřadů u Jihlavy. Díky vzduchovému odpružení si auto můžu přizvednout, ale příď auta zůstává poměrně nízko a sem tam se její plastové kryty dostanou do kontaktu s blátem.

Kromě toho jsou limitem i silniční zimní pneumatiky, ale spolu s elektronickými pomocníky se mi daří ze všech problémů dostat.

Přiznám se, že jsem měl trochu obavu, zda výbava offroadové ikony nebude pro jízdu mimo asfalt nedostatečná. Redukce a uzávěrka středového diferenciálu tu jsou, ale manuální uzávěrka alespoň zadního diferenciálu chybí. Nahrazuje ji právě elektronika, resp. několik offroadových jízdních režimů, a v tom pro bláto a sníh projíždím všechno, na co namířím přední kola.

Hračky do terénu se ovládají na středové konzoli.

Foto: Milan Malíček, Právo

Zajímavostí je také offroadový tempomat. Zapnu ho a otočným ovladačem zvolím rychlost v jednotkách kilometrů v hodině, kterou pak auto udržuje na rovině, do kopce i z kopce. Funguje zároveň jako asistent sjíždění prudkých kopců, tj. že přibržďuje jednotlivá kola tak, aby se nezačala smýkat.

Nevýhodou je, že se ovládá stejným ovladačem jako offroadové jízdní režimy, a ten má fyzické pozice. Po vypnutí režimu Crawl, tedy „plazení“, jak se offroad-tempomat jmenuje, tedy musím opět otočit na režim Mud & Sand.

Kamery kolem dokola se v terénu hodí, tím spíš s vodicími čarami. Rozlišení ovšem má co dohánět, chce-li Toyota za tohle auto téměř dva miliony.

Foto: Jana Popescuová

V terénu také přichází vhod systém kamer kolem auta. Není tak dobrý jako u skutečně luxusních značek, ale vidím kolem sebe dost dobře na to, abych se dokázal v terénu orientovat. Na displeji ale nepoznám hrboly, alespoň ne letmým pohledem.

Kombinace výborných schopností

Koncem testovacího týdne tak toho nezbývá mnoho, co jsem nevyzkoušel. Snad jen přehrávač blu-ray disků zůstal nevyužit. Jednak jsem nevozil nikoho na zadních sedačkách, pro něž tu je výklopný displej, a jednak nemám žádný blu-ray disk, a i DVD bych musel chvilku hledat v zaprášených policích.

Když jedu v pondělí ráno auto vrátit, dělám to vpravdě neochotně. Spotřeba úhledných 11,1 l/100 km je výborná a s land cruiserem se mi jezdí kromobyčejně příjemně. Tak moc, že bych si ho milerád nechal jako jedno ze dvou aut v garáži, a on by perfektně zvládl všechno, na co by to druhé auto – roadster s manuální převodovkou – nestačilo.

Rád bych ho zaparkoval do vlastní garáže.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jasně, nebude pro každého. Na město je přeci jen trochu velký a řidič menší postavy by se v něm ztratil. A taky málokterý běžný řidič využije jeho schopnosti v terénu. Já je však oceňuji nejen samotné, ale možná spíš proto, jak výborně se je povedlo zkombinovat s použitelností na asfaltu pro krátké i dlouhé cesty a taky s docela slušným luxusem. A proto u mě získává opravdu vysoké hodnocení.

Toyota Land Cruiser 2,8 D-4D Executive
Motor:
2755 ccm, řadový vznětový čtyřválec, turbo
Nejvyšší výkon:
150 kW (204 k) při 3400 ot./min
Nejvyšší točivý moment:
500 Nm při 1600-2800 ot./min
Převodovka:
šestistupňová automatická
Zrychlení na 100 km/h: 9,9 s
Nejvyšší rychlost:175 km/h
Provozní/nejvyšší hmotnost:
2410/2990 kg 
Kombinovaná spotřeba:
9,3-9,7 l/100 km 
Délka x šířka x výška:
4840 x 1885 x 1890 mm
Pohon kol:
stálý pohon 4x4, redukce, uzávěrka mezinápravového diferenciálu
Základní/maximální objem zavazadelníku:
621/1934 l
Cena základní verze s DPH:
1 465 000 Kč (Land Cruiser 2,8 D-4D Prado)
Základní cena testované verze s DPH:1 850 000 Kč
Cena testovaného vozu:
1 932 000 Kč
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků