„Nevím, zda Turci chtějí lízat Američany na určitém místě,“ řekl Putin a dodal: „Ale nejsem si jist, zda to Američané potřebují.“

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Zakončil tím svou filipiku proti Turkům, kdy opět připomněl sestřelení ruského bombardéru. „Domníváme se, že sestřel letadla není akt přátelství, ale nepřátelství. Sestřelili letadlo, zahynuli lidé,“ prohlásil Putin.

Stěžoval si na reakci Ankary: „Kdyby to byla nešťastná náhoda, co se dělá v takových případech? Má se hned vzít sluchátko a vysvětlit si to. Místo toho (Turci) hned běželi do Bruselu a volali ,Pomoc, ubližují nám!‘ Má tohle NATO zapotřebí?“

„Všechny dostali do velmi složité situace,“ zhodnotil celý případ.

Putinovi není jasné, co Turci chtějí

Naznačil, že není jasné, co vlastně turecké vedení sleduje: „Dnes jsou turecké úřady kritizovány za islamizaci země. Turecké vedení se snaží ukázat Evropanům a Američanům: ,My jsme takoví moderní islamisté‘.“

Opět upozornil na pašování ropy vytěžené Islámským státem do Turecka i na to, že ruská letadla zjistila v Sýrii u tureckých hranic 16 000 dodávek na přepravu barelů.

Dodal ale, že turecký lid je Rusku blízký: „Co se týká našich turkických národů, turkické národy jsou součást Ruska a turecký lid i další turkické národy byly a zůstávají našimi přáteli. S nynějším tureckým vedením je skoro nemožné se domluvit. Oni nám do zad zasadili ránu. Na mezistátní úrovni nevidím perspektivu normálních vztahů.“

Rusko podporuje americký plán pro Sýrii

Putin opět podpořil syrského prezidenta Bašára Asada a odmítl návrhy na jeho odstavení. „Nikdy nebudeme souhlasit s tím, aby někdo zvenčí komukoli vnucoval ideu, kdo by mu měl nebo neměl vládnout. S (americkým ministrem zahraničí) Johnem Kerrym jsme o tom mluvili. Jsme přesvědčeni, že syrský lid musí sám rozhodnout, kdo mu bude vládnout a jak.”

„Podporujeme ale iniciativu USA a podporujeme rezoluci Rady bezpečnosti, s jejímž návrhem přijel, a myslím, že by to mohlo uspokojit syrskou vládu, i když některé detaily by se jí nemusely líbit, ale ústupky musí činit obě strany. Z naší strany je to celkově přijatelný návrh, i když se na něm bude muset pracovat.“

Putin čelil i tvrdé otázce, zda Rusko má vůbec nějaký plán pro Sýrii, nebo jen reaguje na situaci. Putin uvedl, že má. „Neexistuje jiné řešení než politické. V klíčových aspektech je plán totožný s plánem USA,“ řekl Putin a naznačil i harmonogram, který by se měl splnit – tedy práce na nové ústavě, její schválení, zajištění svobodných voleb, jejich uspořádání a ustavení nového zřízení. Dodal, že konflikt je nutné vyřešit, protože teroristé už útočili nejen v evropských městech, ale také v USA.

Putin neplánuje trvalou leteckou základnu v Sýrii

Ruský prezident se věnoval i otázce trvalé ruské letecké základny v Sýrii: „Hovořil jsem s evropskými kolegy, a ti říkali, vy byste tam rádi zůstali, abyste měli vše pod kontrolou. Ale nejsme si jisti, zda bychom tam měli udržovat trvalou základnu. Základna je sofistikovaná záležitost, do které se musí investovat.”

Putin ještě pohrozil: „Pokud se tam potřebujeme dostat, beztak se tam dostaneme.“ Zmínil v této souvislosti i nasazení střel s plochou dráhou letu Kalibr, které jsou protiváhou amerických střel.

Sýrie jako střelnice

K tomu, kdy válka skončí, se Putin nevyjádřil. Náklady na válku ale bagatelizoval: „My jsme válku nezačali. Provádíme jednotlivé akce za využití našich leteckých a strategických sil, protivzdušné obrany a rozvědky. To nepřináší žádnou zvláštní zátěž na rozpočet. Část prostředků, kterou jsme naplánovali na výcvik a manévry, jsme převedli na akce našeho vojenského kontingentu, něco je potřeba přidat, ale nemá to podstatný význam pro rozpočet. Konají se rozsáhlé manévry. Ale je těžké si představit lepší manévry nebo výcvik, můžeme tam vést výcvik poměrně dlouho bez závažnějších nákladů.“