Hlavní obsah
Náš mozek je bombardovaný neuvěřitelným množstvím sdělení a dat. Životní tempo se navíc zrychluje a tlak na náš výkon roste. Foto: Profimedia.cz

Jak nás ničí technostres aneb Když denně přijmeme data o objemu 75 gigabitů

Moderní digitální technologie nám zpříjemňují život, ale také nás dovedou vystresovat. Přibývá lidí, kteří se na ně nedokážou dobře adaptovat nebo s nadhledem čelit tlaku, který přinášejí. Mají problémy třeba se soustředěním, s úzkostí, nespavostí a může je trápit řada dalších potíží. Jsou to důsledky jevu, který odborníci nazvali technostres.

Náš mozek je bombardovaný neuvěřitelným množstvím sdělení a dat. Životní tempo se navíc zrychluje a tlak na náš výkon roste. Foto: Profimedia.cz
Jak nás ničí technostres aneb Když denně přijmeme data o objemu 75 gigabitů

Podle výzkumů denně přijmeme data o objemu asi 75 gigabitů. Nejen z počítačů a z mobilů, tedy hlavně z internetu, ale také z televize, rozhlasu nebo třeba tištěných médií. To mimo jiné představuje asi 200 000 slov za den.

Náš mozek je bombardovaný neuvěřitelným množstvím sdělení a dat. Životní tempo se navíc zrychluje a tlak na náš výkon roste.

Stále víc lidí průběžně sleduje například sociální sítě, SMS zprávy nebo maily, které jim přicházejí do elektronické pošty. Snaží se něco neprošvihnout. A stále víc jich na některé zprávy reaguje prakticky okamžitě nebo aspoň mají pocit, že by to měli udělat. To ale rozptyluje jejich pozornost a narušuje soustředění.

Vrátit se k původní práci pak vyžaduje úsilí a koncentraci navíc. Když takto zareagují během dne několikrát, stojí je práce větší množství energie a víc je unavuje.

Nedělat víc věcí najednou

„To ovšem platí i pro lidi, kteří zdánlivě nemají velký problém zvládat víc věcí najednou,“ říká psycholog Ondřej Pečený, který se otázkami technostresu zabývá.

„Typické to může být třeba pro malé děti. Mají puštěnou televizi nebo si na tabletu přehrávají video z YouTube, jsou přes mobil připojení na Facebook a zároveň si na chytrém telefonu hrají počítačovou hru. Člověk chvílemi žasne, co všechno dokáže lidská mysl zvládnout a vstřebat. Ale takovýto multitasking, tedy zvládání více činností najednou, přináší bezpochyby větší duševní zátěž a vypětí. O tom není sporu.

Navíc zvyšuje pravděpodobnost, že takové děti budou mít v budoucnu problémy se soustředěním na jednu činnost, stejně jako zvyšuje riziko dalších potíží.“

Jakými příznaky se hlásí?

Technostres se projevuje řadou nejrůznějších symptomů. Kromě těch zmíněných to může být třeba únava, poruchy paměti, horší pracovní výkon, častější chyby, zmatenost, strach z nových technologií nebo deprese.

Neobvyklá není ani netrpělivost a vzteklé reakce, častější pocení i noční můry, případně bolesti žaludku, zažívací problémy a další psychosomatické obtíže. Časté bývají rovněž bolesti zad, krční páteře, ramene nebo zápěstí ruky.

Někdy se změní chování člověka. Někdo začne reagovat agresívněji, jiný naopak pasivněji, u dalšího se objeví zvýšená ustaranost, strach ze selhání nebo ze špatného výkonu, u jiných příznaky přetížení nebo i odmítání nových technologií. Uvedené symptomy se mohou objevit jednotlivě i v různých kombinacích a intenzitě.

Strach, úzkost až fobie

Elektronická média jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Zvlášť když se pro některé lidi stane připojení k internetu životní potřebou. Ať už přes počítač, nebo přes mobil. Snadno se na něm stanou závislí. A pokud to spojení ztratí, zažívají strach, úzkost nebo dokonce pocity panické ataky. Pak je nutné, aby jejich problémy řešil psycholog, případně psychiatr.

Je třeba oddělit práci a soukromí

Příkladem může být následující příběh. Na první pohled vypadalo zaměstnání programátora zajímavě. Nemusel ráno vstávat tak brzy a spěchat na tramvaj, autobus nebo metro. Nemusel se v nich mačkat s lidmi a ztrácet čas i peníze cestováním. Pracoval totiž doma a za velmi dobré peníze. Špičkový počítač i mobil měl navíc služební.

Platil za to ale určitou daň. Musel být na telefonu a internetu stále k dispozici svému zaměstnavateli. I když zrovna nepracoval, byl vlastně nepřetržitě v zaměstnání. Minimálně ve svých myšlenkách. Práce musel navíc zvládnout hodně a v krátkých termínech.

„Pokud přestane být jasné, kde končí práce a začíná soukromý život, hrozí vyčerpání a psychické problémy,“ varuje Ondřej Pečený. „Když vám přijde v jednu ráno mail nadřízeného o tom, co všechno bude potřeba ještě stihnout do konce týdne, asi není nejlepší nápad číst ho hned a vůbec e-mailovou poštu otevírat. Zvlášť když se chcete v klidu vyspat.“

Lidé problémy podceňují

Jedním z problémů technostresu je to, že o něm většina lidí nic neví nebo že jeho negativní důsledky podceňuje. Řada zahraničních odborníků proto upozorňuje, že nesnižuje jen produktivitu práce, ale také může mít nepříznivé dopady na lidské zdraví i na náš osobní život.

Ve Francii, kde si podle všeho tohle uvědomili, schválili směrnici, podle které má zaměstnanec právo vyřídit třeba e-mail od nadřízeného, který přijde po pracovní době, až druhý den ráno.

Ministr, který ji prosadil, upozorňoval: „Lidé sice opustí svou kancelář, ale neodejdou z práce. Jsou k ní neustále připoutaní jakýmsi elektronickým obojkem.“

Co dělat?

Každý z nás zažil situace, kdy třeba zvedal mobilní telefon s obavou, co zas po něm bude někdo chtít, protože už tak nestíhal svou práci. Přitom ten hovor nebylo možné nezvednout.

Příkladů, jak elektronická media zasahují čím dál tím víc do našich životů, bychom našli spoustu.

Pokud chceme rozumně čelit jejich tlaku, mohou nám podle Ondřeje Pečeného pomoci jednoduchá pravidla:

  • Důsledně dodržovat to, že elektronická zařízení využíváme k práci jen od devíti ráno do pěti odpoledne, i když pracujeme doma. Mimo tuto dobu například nepřijímat ani neposílat e-maily, a to samé platí pro služební hovory na mobil.
  • Co nejvíc omezit multitasking. Dělat soustředěně jenom jednu věc.
  • E-mailovou poštu kontrolovat třeba jednou za hodinu. Jinak se nenechat rušit v práci.
  • Najít si koníček, který nemá nic společného s digitálními technologiemi.
  • Sportovat, ale bez mobilu a bez hudby, kterou si pouštíte do uší.
  • Snažit se s lidmi mluvit co nejčastěji osobně, nejen po telefonu.
  • Nastavte si elektronická zařízení i aplikace tak, abyste vy sami určovali momenty, kdy je chcete využívat, ne aby je určovala ona.
  • Hodinu až dvě před spaním se zkuste věnovat nějaké činnosti, kdy nebudete pracovat s žádnými elektronickými přístroji. Dobré je také vědět, že modré světlo z televizních obrazovek a monitorů, které sledujeme moc zblízka, narušuje tvorbu melatoninu, a tedy i náš spánek.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků