Hlavní obsah

Dva onkologické léky roku startují

Právo, Petr Veselý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pamětníci marně přemýšlejí, kdy se něco podobného stalo naposledy. Představitelé Food and Drugs Administration, která schvaluje všechny léky pro USA, telefonovali sami od sebe objevitelům bortezomibu, nového léku na druhý nejčastější typ zhoubného onemocnění krvetvorby: mnohočetný myelom. Navrhli jim, že registraci léku projednají ve zrychleném řízení.

Foto: Ondřej Krynek, Novinky

Zhoubný nádor může zdramatizovat život kohokoliv z nás. Nové léky zvětšují naši šanci na vyléčení.

Článek

To je velmi neobvyklé. Food and Drugs Administration (FDA) je většinou velmi přísná a opatrná. Schvalovací řízení se u ní spíš protáhne, než by se zkracovalo. Jenže výsledky, které bortezomib vykazoval už v druhém kole klinických zkoušek, připadaly představitelům FDA tak zajímavé a průkazné, že se jim zdálo neetické postupovat standardním způsobem.

Připravili by tím spoustu pacientů s mnohočetným myelomem o nadějnou léčbu. Ta i u lidí, kterým se choroba několikrát vrátila, dvojnásobně prodlouží dobu přežití ve srovnání s dosavadními léčebnými postupy.  

Porota složená z vědců, odborníků a specializovaných novinářů udělila letos v září bortezomibu v Bostonu titul onkologický lék roku. Obdržel ho společně s dalším podobným lékem, gefitinibem. Oba reprezentují úplně nový typ farmak. A ukazují směr, kterým se zcela určitě bude ubírat celá řada dalších moderních léků.

Za objev dostali Nobelovu cenu

Bortezomib mohl vzniknout díky objevům tří vědců. Aarona Ciechanovera a Avrama Hershka z Technionu, výzkumného ústavu v izraelské Haifě. A Irvina Rosea z Kalifornské univerzity. V šedesátých letech minulého století se ti tři začali zabývat mechanismem toho, jak se v buňkách likvidují poškozené nebo dosluhující bílkoviny. "Svým kolegům z branže byli tehdy trochu k smíchu," říká MUDr. Zdeněk Kleibl, PhD. z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty UK v Praze.

"Šli totiž proti proudu. Módní bylo zkoumat mechanismy toho, jak bílkoviny vznikají." A proč se tito vědci zabývali právě zánikem bílkovin? Protože bílkoviny obstarávají v buňkách ty nejdůležitější pochody. Kromě běžného provozu řídí i události, které určují, jestli se buňka bude dělit nebo zanikne.

"Tito tři vědci objevili způsob likvidace bílkovin v buňce," vysvětluje doktor Kleibl. "Začíná označením nechtěných nebo už nepotřebných bílkovin molekulou ubikvitinu. Tyto bílkoviny jsou pak uvnitř buňky dopravovány do částice, které se říká proteasom. V něm existuje několik typů ,demontážních linek', které rozštěpí bílkoviny na jejich základní kameny, aminokyseliny. Ty mohou být v buňce ,recyklovány', například pro další tvorbu bílkovin." Za své objevy dostali tito tři vědci letošní Nobelovu cenu za chemii.

Pomohl lidem, kterým by už nebylo pomoci

Na to, že by se blokováním některých "demontážních linek" v proteasomu dalo zabránit růstu a dalšímu množení určitých zhoubných nádorů, přišel tým vedený Julianem Adamsem z americké firmy Millenium. Ze zkoušených látek nejlépe fungoval bortezomib, a to na mnohočetný myelom. Bránil růstu a množení tohoto zhoubného nádoru.

Od objevu léku, po jeho zavedení do onkologické praxe uběhlo zhruba 8 až 9 let. To je téměř dvakrát rychle, co normálně. Obvykle to trvá kolem 15 roků.

Lék totiž vykazoval třicet devět procent účinnost u pacientů, kteří na opakovanou standardní léčbu nereagovali vůbec nebo jen málo. Tvrdě řečeno: byli to lidé, kteří prakticky neměli jinou naději na úspěšnou léčbu.

Další šance utéct hrobníkovi z lopaty

To byl případ i třiačtyřicetileté učitelky z Prahy s mnohočetným myelomem. Obvyklá transplantace kostní dřeně u ní nedopadla úspěšně. A tak ve fakultní nemocnici v Praze podstoupila pouze chemoterapii a ozařování. Choroba načas ustoupila, jenže po čtyřech letech se objevila znovu. Ženě navíc selhaly ledviny (je to jeden z příznaků nemoci). Musela chodit třikrát týdně na hemodialýzu, tedy na umělou ledvinu. Chemoterapie jí tentokrát pomohla jen na půl roku.

Měla štěstí, že v tu dobu dostali i čeští lékaři šanci vyzkoušet bortezomib. "Už po druhé sérii podávání léku u ní příznaky choroby postupně úplně zmizely," říká doc. MUDr. Ivan Špička, CSc., z I. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Odpadla i nutnost chodit na hemodialýzu. Byla prostě tak v pořádku, jak už dlouho ne.

Nová vzrušující etapa

"Je jedním z 20 pacientů, kteří se v ČR léčili novým lékem a patří k těm nejoptimističtějším případům," zdůrazňuje docent Špička. Podle prvních výsledků z České republiky dokázal bortezomib v různé míře pomoci více než dvěma třetinám pacientů. Ale ani on neumí zázraky. Některým pacientům pomohl málo nebo vůbec.

Je však třeba vidět to, že mnohočetný myelom je stále nevyléčitelnou chorobou. Takže zdvojnásobit dobu, po kterou i pacienti ve velmi pokročilém stadiu přežívají (v dosavadní americké studii to bylo z průměrných 6-9 měsíců na 17,5 měsíce), je určitě pozoruhodné. Jestli dosáhne u lidí v časnějším stadiu nemoci ještě lepších výsledků, to ukáže čas a další studie. Ale jedno je jasné už dnes. Spolu s dalšími léky odstartoval novou éru v onkologické léčbě.

Revoluce v medicíně

Těmi léky jsou například:

  • imatimib nedávno zavedený do praxe pro léčbu zhoubných nádorů krvetvorby
  • gefitinib zaváděný do léčby se používá na některé druhy rakoviny plic
  • společně s bortezomibem symbolizují léčbu úplně nového typu.

"Protinádorová chemoterapie, která byla doposud nejčastěji užívanou léčbou, se dostala na hranice svých možností," vysvětluje prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., přednosta Interní hematoonkologické kliniky FN Brno-Bohunice. "Působí totiž necíleně. To znamená, že spolu s rakovinnými buňkami zabíjí i buňky zdravé.

Nové léky působí naopak cíleně. Přímo na zhoubné nádory. Přesněji řečeno na pochody, které se odehrávají v samotné buňce. Je to podobně převratný krok, jako když fyzici začali ovlivňovat jednotlivé částice a jejich vazby uvnitř atomu."

Záludný druh zhoubného nádoru

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější zhoubné onemocnění krvetvorby. To bývá záludné tím, že se dlouho nijak neprojevuje. Když se u pacienta objeví příznaky (bolesti kostí, zlomeniny, poruchy imunity a časté infekce, selhání ledvin apod.), bývá nemoc už ve značně pokročilém stadiu. Její problém spočívá i v tom, že se dopředu nedají vytipovat pacienti, kterým by hrozila ve zvýšené míře.

Reklama

Související články

Linka radí onkologicky nemocným

Nesnesitelná únava až vyčerpanost je nejčastějším průvodním jevem nádorového onemocnění. Na rozdíl od zdravých lidí se u těchto pacientů objevuje bez předchozí...

Výběr článků

Načítám