Článek
„V devátém volebním období bylo v pracovní neschopnosti šest poslanců. V roce 2022 bylo čerpáno 102 kalendářních dnů, v roce 2024 bylo čerpáno 105 kalendářních dnů. Po říjnových volbách evidujeme pracovní neschopnost u dvou poslanců,“ informovala Novinky mluvčí Sněmovny Martina Lustigová.
Jednací řád poslance nenutí, aby se v případě nemoci vydali k lékaři pro neschopenku. Když se poslanec nemůže zúčastnit jednání Sněmovny nebo nějakého jejího orgánu, jednoduše se omluví předsedovi či předsedkyni komory, výboru nebo komise. Plat má potom stejný, jako by se jednání normálně účastnil.
Pokud se poslanec rozhodne kvůli zdravotní indispozici poctivě požádat o pracovní neschopnost, vztahují se na něj obdobná pravidla jako na zaměstnance. První dva týdny dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 procent z redukovaného průměrného výdělku, který se odvíjí od jeho průměru v předchozím čtvrtletí. Při nemoci delší než 14 kalendářních dnů má stejně jako zaměstnanec nárok od 15. dne nemoci na nemocenskou, kterou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení.
Nemocní Piráti
Do pracovní neschopnosti se v minulém volebním období přihlásili pirátští poslanci, sdělila Novinkám mluvčí strany Kristina Jochmannová. Neschopenku čerpala místopředsedkyně Olga Richterová, poslankyně Klára Kocmanová i bývalý šéf klubu Jakub Michálek.
Piráti přitom patřili ve Sněmovně k těm poslancům s vyšší účastí. Kocmanová byla ve Sněmovně u 91 procent hlasování, Richterová u 89 procent a Michálek u 85.
Jak ve své analýze upozornil Deník, průměrná účast poslanců napříč politickým spektrem na hlasováních, kterých se za uplynulé čtyři roky odehrálo ve Sněmovně 8650, dosáhla necelých osmdesáti procent. Znamená to, že na každém pátém průměrný poslanec chyběl.
Neschopenky by ušetřily miliony
Mezi poslance s nejvyšší absencí patřil současný premiér a tehdejší řadový poslanec Andrej Babiš (ANO). Jak ukazují statistiky Poslanecké sněmovny, přítomen byl jen u 46,3 procenta hlasování.
Vysokou neúčast ve Sněmovně měl v minulém volebním období také tehdejší předseda vlády Petr Fiala (ODS). Přítomen byl u 53 procent hlasování.
Pokud by Sněmovna začala neschopenky po nemocných poslancích žádat, ušetřila by na výplatách zřejmě až miliony korun ročně. Platy totiž činí v jejích výdajích nejvýznamnější položku.
Loni Sněmovna hospodařila s 1,76 miliardy korun, na platy a související výdaje měla vyčleněno přes 853 milionů korun. Základní plat poslance činí od 1. ledna 115 tisíc korun, k němu náleží desítky tisíc korun v náhradách.
Novinky s otázkou, zda je správné, že poslanci marodí doma za plný plat, oslovily nového předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), ale neodpověděl. Okamura přitom slíbil svým voličům, že bude na provozu Sněmovny šetřit. Začal s osekáváním zahraničních cest.
