Štíhlý, vysoký muž téměř patnáct let sleduje, jak lidé v práci jedí a jaký to má vliv na jejich výkonnost. Svá zjištění sepsal do knihy Jídlo v práci.

„Nápad zkoumat tyhle souvislosti nebyl můj. V roce 2005 mě o to požádala Mezinárodní organizaci práce sídlící v Ženevě. Budete se asi divit, moc studií na tohle téma nebylo,“ podotýká.

Pět porcí polévky

K tomu, aby byli pracující zdravější i výkonnější, podle něj vede jednoduchá cesta: zajistit jim levné, kvalitní, vyhovující stravování, nachystat místa, kde si ohřejí doma uvařené pokrmy: „Změny prokazatelně sníží nemocnost, zvýší ochotu lidí něco dělat.“

Vedle poznatků z tvrdých dat dodá ještě ta „měkká“, založená na zkušenosti: „Oženil jsem se s Japonkou, jež zcela změnila moje stravování. O víkendech si vařím polévku plnou zeleniny. Rozdělím ji do pěti porcí, zamrazím, v práci si je ohřívám k obědu. Mé tělo z nich dostává vše, co potřebuje. Jakmile osvědčené rituály změním a jím něco jiného, jsem unavený.“

Christopher Wanjek přijel do Prahy na besedu, na níž byli zástupci Asociace provozovatelů poukázkových systémů, odboráři, lidé z ministerstva financí, zaměstnavatelé a další.

Christopher Wanjek přijel do Prahy na besedu, na níž byli zástupci Asociace provozovatelů poukázkových systémů, odboráři, lidé z ministerstva financí, zaměstnavatelé a další.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Ve státech, jimž se ekonomicky daří, k nimž řadí i Česko, považuje za jeden z největších problémů výkonnosti zaměstnanců právě to, co konzumují.

Všem doporučuje co nejdřív zapomenout na okamžité varianty nasycení: na podniky nabízející rychlá jídla (tučná a smažená) i jiné rychlovky: sušenky, instantní pokrmy… „Nedají vám nic, jen ztloustnete.“

Příliš tučné, příliš drahé

„Ač můj prapředek Karel a jeho rodina pocházejí ze střední Evropy, nevybavuji si, že bych kdy české jídlo byť jen ochutnal. Je moc tučné. Složené hlavně z mouky a masa. Zeleniny v něm moc není, spíš na vás koukají brambory. Přijde mi velmi nezdravé,“ hodnotí, ovšem smířlivěji dodá, že obdobný model je typický v řadě států.

Je si rovněž vědom, že naši předci nejedli o moc zdravěji. V něčem však po starých časech přesto volá: „Pěstujte si jídlo. Já bydlím v Baltimoru, v bytě, přesto velká část zeleniny, zelených produktů, co jím, jsou mé. Dobré jídlo může být tou nejlepší medicínou.“

Pokud jsme v zaměstnání ospalí a nevýkonní, máme málo vitamínů a železa.

Pokud jsme v zaměstnání ospalí a nevýkonní, máme málo vitamínů a železa.

FOTO: Profimedia.cz

Obecně tak politikům, ptají-li se, doporučuje zeleninu proti jiným potravinám výrazně dotovat, popularizovat. Další jeho rada zní: prodlužte zákonem danou polední přestávku. Za obvyklých třicet minut se lidé nenajedí, a už vůbec si neodpočinou. I proto odpoledne bezmyšlenkovitě sahají po rychlých cukrech, třeba čokoládě, večer plení doma lednice. A tloustnou…

Chvála stravenek

Co v českém, evropském systému stravování ve srovnání s USA a světem naopak oceňuje, je systém stravenek.

„Na stravenkách vydělají všichni: obchodníci, restauratéři i stát, jemuž se daňové zvýhodnění vrací. Jen bych uplatnění poukázek omezil na zdravá jídla,“ zauvažuje nahlas. Pro provozy s pevnou pracovní dobou, směnným provozem pak doporučuje nějakou formu kolektivního stravování: v jídelnách, v bufetech.

„Dostanete tam za slušné peníze poměrně chutné jídlo. Většinou si ho můžete vybrat, nabízejí polévky, saláty. Sedíte u čistého stolu,“ vypočítává výhody.

Obdobná péče o lidi, jak tvrdí, dost vypovídá o tom, jak firmy fungují, jak si zaměstnanců váží. Ti se při obědě nejenže neodbydou, navíc si popovídají s kolegy, které by přes den ani nepotkali, což průkazně vede k utužení vztahů. Není výjimkou, že se nad talířem dořeší různé pracovní obtíže, zádrhele.

„U jídla jsme obvykle v pohodě. Lépe přístupní argumentům,“ zmiňuje další výhodu modelu. Důležitá je i tady střídmost. Smažák a hranolky vám možná zajistí na chvíli dobrou náladu, ovšem spolehlivě vás na dalších pár hodin, kdy máte ještě pracovat, utlumí.

Co jíst, abyste v práci nebyli unavení

  • Myslete na sebe již u snídaně. Zkuste si na talíř k tradiční skladbě přidat nějaký ten kus ovoce, případně zeleniny.
  • U oběda si nandejte další porce vitamínů. Ovoce a zelenina by měly tvořit polovinu vašeho talíře. Celkově bystě měli takto denně sníst až pět porcí. Jedna má vážit asi 120 gramů. Laicky poměřeno je to množství, které vložíte do dlaně.
  • K večeři si dejte něco lehkého. Pan Wanjek považuje za ideální chod kus libového masa na hromadě zeleniny. „V Česku jsem jedl výborný salát s kachními prsy, samozřejmě bez kůže,“ uvádí příklad.
  • Máte zahrádku? Velký balkon? Je jaro, zkuste si něco sami vypěstovat. Návrat k sezonnosti potravy, dovednostem našich předků, k domácím zdrojům vaše tělo jistě přivítá.
  • Pijte. Nejlépe vodu, zelený čaj.
Může se vám hodit na Seznamu: