Když jíme, zvýší se hladina krevního cukru, u zdravých lidí se pak zase rychle vrátí do normálu. Ale jak zjistily nedávné studie, pokud je člověk ve stresu, trvá hladině krevního cukru tři hodiny, než se vrátí zpátky – zhruba šestkrát déle než během dne beze stresu.

Příčinou, proč se tak děje, je skutečnost, že ve stresu tělo přechází do nastavení „uteč, nebo bojuj”. Jinými slovy tělo si myslí, že je terčem útoku, a uvolní do krve glukózu, aby dodalo energii svalům buď na obranu, nebo na útěk do bezpečí. Pokud tuto energii nepotřebujeme na útěk do bezpečí, pošle slinivka břišní do těla inzulin, aby hladinu cukru znovu snížil.

Kvůli zvýšené hladině inzulinu a klesajícímu množství krevního cukru ale dostaneme hlad – a to je také důvod, proč má člověk při stresu neodolatelnou chuť na něco sladkého. Totéž se stane, když v noci špatně spíme.

Nedávná studie, kterou provedli vědci z londýnské King’s College, zjistila, že při spánkové deprivaci člověk denně průměrně zkonzumuje o 385 kalorií víc než obvykle, což odpovídá zhruba kaloriím obsaženým ve velkém muffinu.

Neodolatelná touha po jídle pronásleduje při nedostatku spánku

Při jiné studii vzali vědci malou skupinu tří- a čtyřletých dětí, které byly zvyklé spát po obědě. Nejen že jim nedovolili po obědě si zdřímnout, ale navíc je nechali vzhůru zhruba o dvě hodiny déle, než byly děti zvyklé.

Následující den děti snědly o 20 procent víc kalorií než obvykle, především víc cukrů a sacharidů. Další den už mohly spát, jak dlouho chtěly. Přesto ještě další den zkonzumovaly o 14 procent víc kalorií než obvykle.