Vědci srovnávali krysy, které nemohly spát 72 hodin, s krysami, které si spánek dopřát mohly. Ta zvířata, jimž bylo ve spánku bráněno, měla vyšší hladinu stresového hormonu kortikosteronu. Jejich mozek zároveň vyprodukoval podstatně méně nových mozkových buněk v oblasti hippocampu.

Lidé, kteří nemají dostatek spánku, mají problémy s koncentrací a další potíže. Výsledky studie provedené na krysách ale nemohou být přímo převedeny na lidi, protože člověk - s výjimkou extrémních podmínek - nezůstává 72 hodin beze spánku.

Vědci proto chtějí zjistit, zda má stejný dopad i částečná spánková deprivace, tedy situace, kdy člověk sice spí každou noc, ale o něco méně, než by potřeboval.