Hlavní obsah
Velikonoční pondělí je v rámci Velikonc svátkem, který má světský charakter. Foto: Profimedia.cz

Velikonoční pondělí a jeho tradice: Pomlázka má přinést mládí, rozhodně ne modřiny

Velikonoční nebo také Červené pondělí následuje po křesťanském svatém týdnu, respektive po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Chlapci v tento den tradičně chodí koledovat s pomlázkou, za což od děvčat většinou dostávají malovaná vajíčka.

Velikonoční pondělí je v rámci Velikonc svátkem, který má světský charakter. Foto: Profimedia.cz
Velikonoční pondělí a jeho tradice: Pomlázka má přinést mládí, rozhodně ne modřiny

Velikonoční pondělí je v ČR dnem pracovního klidu. Zatímco do Velikonoční neděle jsou Velikonoce především křesťanskými svátky oslavujícími zmrtvýchvstání Ježíše Krista, pondělí už má světský charakter a je hlavně dnem lidových tradic.

Symbolika pomlázky

Nejznámější tradice Velikonočního pondělí má mnoho krajových pojmenování: šupačka, mrskačka, šmigrust – zkrátka „vyšlehání“ žen a dívek pomlázkou.

Slovo pomlázka vzniklo ze slova „pomladit“: původem pohanská tradice symbolického poplácání proutkem, pomlázkou (tatarem) z proutí či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost. V pozdějších dobách se začaly používat i vařechy a jako doprovod se odříkávaly nejrůznější básničky.

Dříve chodili s pomlázkou zejména svobodní chlapci a muži, dívkám tak dávali najevo svůj zájem. Ty jim pak skrz barvu darované pentle odpovídaly, zda u nich koledníci mají šanci. Červená znamenala, že dívka má chlapce ráda, modrá mu dávala naději, zelená značila oblíbenost a žlutá naopak nezájem.

Za odměnu dostávali chlapci také barvená a zdobená vejce zvaná kraslice (nejčastější barvou byla dříve červená coby symbol života). A stejně jako dnes bývaly i dříve součástí výslužky například sladkosti, menší peníze, pohoštění či „štamprlata“.

Někde bylo zvykem, že role otočily a na mrskačku chodily i ženy: ať už po poledni, druhý den či jen na přestupný rok. A každá žena i dívka by si měla podle tradice vzít v pondělí na sebe něco nového, aby ji beránek „nepokakal“.

Vejce jako důležitý symbol Velikonoc i jara

Zdobení vaječných skořápek lze vysledovat až do pravěku, vejce bylo odpradávna symbolem zrození a života. Ve starověkém Egyptě či Persii se vajíčka barvila také na svátky jara, konkrétně červenou barvou.

Červené přisoudilo později symboliku i křesťanství, které v ní vidělo barvu Kristovy krve, proto je Velikonoční pondělí někde známé právě jako Červené pondělí. Ke zdobení se dříve používaly hlavně rostlinné barvy a nejrůznější techniky: zdobení slámou, voskem, vyškrabáváním, leptáním a další.

Velikonoční hledání vajíček

V mnoha zemích se o vajíčka vůbec nekoleduje, děti je pouze hledají v domě či na zahradě, kam je na různá místa choval velikonoční zajíček. V Německu se kromě toho můžeme setkat i s házením vajíček přes střechu, což má ochránit dům před úderem blesku.

Přestože je hledání vajíček častější v okolních státech (Německo či Rakousko), své kořeny má také u nás a nejedná se tedy o převzatou záležitost. Tato tradice vychází z pověsti o bohyni jara Ostaře, která měla na starost příchod jara.

Ostara ale jednou nedopatřením probudila jaro o něco později a na zemi pak našla skoro zmrzlého ptáčka. Sice ho uzdravila, ale protože měl křídla poničená od mrazu a nedokázal rychle létat, bohyně proměnila chromého a pomalého ptáka ve hbitého zajíce a jako vzpomínku na někdejší podobu mu nechala schopnost snášet vajíčka.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků