Broušené parfémové flakony Jana Pesničáka obdivuje celý svět

Jan Pesničák se totiž specializuje na broušení exkluzivních flakonů na parfémy a drtivou většinu z nich prodává do zámoří.

„Jsou to flakonky, které se tady v Jizerských horách vyráběly už před 130 lety, na konci 19. a začátku 20. století. Byla to éra toaletního skla. To se vyrábělo i jinde ve světě, třeba v Itálii, ale nikde ne v takové míře jako tady, v našem kraji,“ vypráví Pesničák.

Výrobu flakonů po několika desítkách let obnovil už ve společné sklářské dílně s bratrem. „Formy na flakony tu v řadě sklářských firem zůstaly, ale nikdo to nedělal. Jen to tam leželo. Vyrábělo se jen pár typů z lisovaného skla, které se nebrousilo. Celobroušené flakony jsme začali dělat až my,“ popisuje jizerskohorský brusič.

Jedna z místností jeho manufaktury ukrývá právě úžasné staré formy na flakony i na jejich zátky, které brusič za svůj život shromáždil. „Mám jich řádově tisíce. Shánělo se to všude možně, ve starožitnostech i kovošrotech. Občas mi někdo něco přinese,“ líčí Jan Pesničák.

Kdo by čekal, že největší zájem o flakonky bude v zemích proslulých svou produkcí parfémů, jako je třeba Francie nebo Itálie, trochu by se spletl. Jizerskohorské flakony míří v převážné většině do Spojených států.

„Už před těmi 130 lety odcházela většina místní produkce do Ameriky. Takže tam to sklo fyzicky bylo, lidé ho znali, třeba od svých babiček a dědečků a mělo tak pro ně stále hodnotu,“ vysvětluje brusič, proč je za mořem o flakony takový zájem.

A v Česku? „Až na pár jedinců tu lidé o kvalitní sklo nemají zájem. A už se to ani nezlepší, protože je to i drahá záležitost. Jeden flakonek se prodává v cenovém rozmezí od 2 až do 15 tisíc korun podle náročnosti broušení,“ argumentuje Pesničák.

Připouští, že potíž může být i v tom, že časy, kdy se parfémy kupovaly stáčené a kdy vlastní flakony byly nedílnou součástí všech toaletních stolků, už bohužel dávno pominuly. „Dnes fabriky chrlí parfémy s rozprašovači po milionech kusů, takže lidé nemají důvod si něco takového pořizovat,“ ví tvůrce exkluzivního zboží.

Flakonky i zátky vyrábí v nejrůznějších barvách i tvarech. Jaké jsou nejžádanější? „Barvy hodně podléhají módním trendům. Za tu dobu, co to dělám, tak vidím, jak se to vystřídalo. Nejdříve se strašně moc prodával jen jadeit, zelené sklo, napodobenina přírodního malachitu. Pak to ustalo a začal křišťál. Po křišťálu začaly barvy. A teď se zase zpátky vrací jadeit. Pořád se to mění,“ líčí Jan Pesničák.

Odmyslíme-li si barvy, jsou podle Jana Pesničáka nejžádanějšími flakonky i zátkami ty, na kterých jsou figurální motivy, především nahé ženské tělo. „Jakmile tam je nahatá ženská, tak se to prodává. Pravda, měl jsem i zákaznici, která chtěla naopak nahaté chlapy, ale takových moc není,“ popisuje brusič.

S flakonky s figurálními motivy má přitom jako brusič nejméně práce. „Když je flakonek, kde je figurální motiv, třeba andělíčci s motýlky okolo, tak už na tom flakonku nenajdete plochu k broušení. Ten se jen vytáhne z formy, omatuje se, propláchne se v kyselině, přeleští se a je hotový. To je nejjednodušší flakonek na výrobu,“ vysvětluje brusič.

„Na druhou stranu jsou flakonky, které jsou celobroušené. Než vyrobím jeden takový, tak za stejnou dobu mám hotových deset s figurálními motivy.“

Aby přežil, musí brusič nabízet i jiný sortiment. V jeho manufaktuře si tak lidé mohou koupit i skleněné drobnosti vznikající mačkáním do kleští, ale třeba také broušené karafy na alkohol, vázy nebo malé skleněné glóby s vybroušenými kontinenty či věštecké koule.

„Většinou si je pořizují ženy, které jsou hrdé na to, že jsou čarodějnice. Takových je víc,“ líčí zábavně brusič.

Kromě toho všeho se specializuje na sklo, které je při tavení barvené uranem a pod ultrafialovým světlem svítí. Z uranového skla vyrábí i parfémové flakonky.

Návštěva manufaktury v Josefově Dole (čp. 144) je vhodná i jako turistický zážitek. Rozhodně je zde k vidění, co jinde vidět nelze, kamkoliv se člověk podívá, všude nalezne něco hezkého. Na návštěvě je ovšem třeba se s majitelem dílny předem domluvit.