Článek
„Při výchově vlastních dětí nebudu nikdy jako moje matka, otec.” Je vám tato fráze povědomá? Pokud ano, nejspíš i vy máte v paměti nějaké rodičovské „postupy”, které vám z dětství uvízly v paměti a jimž se při výchově vlastních potomků chcete velkým obloukem vyhnout.
Někdy se to povede, jindy ne. Možná neuděláte stejné chyby jako vaši rodiče, ale dopustíte se jiných. Třeba že vypustíte v návalu vzteku z úst něco, na co dětská mysl bude těžko zapomínat. Čemu je lepší se zcela vyhnout?
„Přestaň brečet”
Pokud dítě pláče, pak je nejspíš kvůli něčemu rozrušené. Ano, je to frustrující, pokud je to z vašeho pohledu kvůli nějaké „prkotině”, ale je to přece dítě. Pokud ho budete ponoukat, aby neplakalo, dáváte mu tím najevo, že jeho postup vyjadřování emocí není správný. Což není přínosné. Vy jste nikdy v dospělosti nebrečeli?
Poradna: Co dělat s neustále plačící dcerou
„Nech mě to udělat”
Sledovat své dítě, jak se samo pokouší zapnout zip nebo si zavázat tkaničku, je často úsměvné, ale také mnohdy časově náročné. Není se čemu divit, že to leckterý rodič nevydrží a pronese: „Nech mě to udělat.” To ale není vhodné řešení do budoucna. Spíše se nejprve zeptejte, zda chce dítě pomoci, případně navrhněte nějaký „zlepšovák”.
„Zrovna teď tě nemám rád/a”
Děti dokážou být někdy velmi rozjívené, zlobivé, umějí dělat nepořádek, mají talent na průšvihy všeho druhu. Nejeden rodič si tak někdy pomyslí, že toho svého raubíře zrovna „teď nemá rád”.
Myšlenka je jedna věc, i když ne zrovna optimistická, ale pořád neškodí. Rozhodně ale podobnou větu nevyslovujte nahlas. V dětském srdci to může napáchat velkou škodu, cituje server Yourtango.
Nevhodné způsoby chování, které své děti učíme
„Nemáš důvod být naštvaný/á”
Děti může nazlobit celá řada věcí, stejně tak dospělé. Pokud vám samo neřekne, proč je nazlobené, nikdy nezpochybňujte jeho rozpoložení uvedenou větou. V dětských očích může být důvod velmi závažný.
„Chováš se jako malé dítě”
Kdo podobnou větu někdy neslyšel? Je jedno, jestli to řeknete většímu dítěti, když podle vás zbytečně brečí, nebo potomkovi, který si zjevně jen „trochu” odřel koleno, nebo předškolnímu dítku, které je unavené. V každé situaci dosáhnete jediného, budete bagatelizovat něco, co má pro dítě hlubší význam.
„Obětovala jsem ti všechno”
Některé matky ze sebe ve vypjatých chvílích rády dělají mučednice a tato věta je jednou z nejpoužívanějších. Ano, je pravda, že pro své děti obětují mnohé, ale byla to jejich volba mít děti. Vytýkat něco vlastním dětem, které s tím nic nenadělají, je naprostý nesmysl.
Děti by si měly projít vlastním neúspěchem
„Nech mě na pokoji”
Každý někdy potřebuje chvilku sám pro sebe, není ale třeba to dětem podávat tak, aby si to vzaly jako informaci, že třeba otravují nebo překážejí.
„Přestaň se pořád ptát”
Každý rodič moc dobře ví, jak otravné a doslova nekonečné je období, kdy dítě začne chápat věci a začne se vyptávat. Je to zcela přirozené a prošel si tím každý.
Buďte rádi, že jsou vaše děti zvídavé, a podporujte je v tom. Kdo by koneckonců chtěl ze svého dítěte vychovat robota, který bude reagovat jen na rozkazy a nebude mít vlastní rozum?
„Přenes se přes to”
Tímto vyjádřením dáváte dítěti jasně najevo, že na jeho pocitech z dané věci nezáleží a má se přizpůsobit. To opět není vhodný přístup.
„O nic nejde”
V dětském světě vždy o něco jde. Všechno je důležité, zajímavé, záhadné, vše je třeba řešit, prozkoumat. Nikdy neshazujte důležitost věcí, které vaše dítě dělá. I když by šlo jen o to, že dokončí náročné puzzle.
Jak posílit sebedůvěru u dítěte
„Nebuď tak...”
... otravný, hlasitý, upovídaný, cokoli vás napadne. Děti dělají celou řadu věcí, které dospělým mnohdy „lezou krkem”. Zakazovat nebo omezovat je v nich ale nikam nevede. Místo toho zkuste pozitivnější přístup. Jsou to koneckonců vaše děti.
„Nezajímá mě to”
Pro dítě je rodič středobod vesmíru. Chce se s ním dělit o vše podstatné. Ať už jde o to, co prováděl kamarád ve školce, nebo že má novou oblíbenou pohádkovou postavičku, všechno je z pohledu dítěte podstatné a je pro něj důležité se svěřit rodiči.
Pokud mu dáte najevo, že vás to nezajímá, můžete v něm lehce zasít semínko váhavosti a jeho vlastní nedůležitosti.