Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Poradna: Když pětiletý chlapec z ničeho nic křičí či kouše

Každé dítě má ke svému chování nějaký důvod, i když ho rodiče v daný okamžik mnohdy nevidí.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Poradna: Když pětiletý chlapec z ničeho nic křičí či kouše
Dobrý den, mám tři děti, tomu prostřednímu je pět let. Z ničeho nic syn začal bezdůvodně křičet. Třeba si hraje či kouká na pohádku je hodný a najednou z ničeho nic začne křičet. Věnujeme se mu každý den, i když máme předčasně narozené miminko, které vyžaduje více péče. Když nekřičí, kouše. Příteli se několikrát stalo, že si s ním hraje a najednou ho syn kousne do nohy. Je možné, že je toto chování dědičné? Když jsem totiž žila s jeho otcem, mlátil mě. Nicméně jeho otec ho nikdy neviděl.

Píšete, že váš syn začal bezdůvodně křičet. Chápu, že z vašeho pohledu žádný důvod nemá, věnujete se mu, i když péče o předčasně narozené miminko musí být náročná. Z mého pohledu má ale dítě ke svému chování vždy nějaký „důvod”. Většinou je za tím nějaká potřeba, kterou však dítě popsat neumí.

Ve svém věku syn velmi rychle zjistil, že když zakřičí - mimochodem stejně jako miminko - dostane se mu pozornosti. Zatímco k miminku přiběhnete a nakrmíte ho, přebalíte a pohoupete, u pětiletého syna reagujete jinak. Možná ho okřiknete nebo požádáte, ať je potichu. Podobně to může být s kousnutím, opět tím velmi zdárně „zakřičí” o svou pozornost.

1. Narození sourozence

U dítěte, kterému se narodí sourozenec, se občas mohou dostavit chvíle, kdy začne dělat aktivity podobné jako miminko. Je to dočasné a potřebuje si tím zpracovat příchod sourozence.

Přestože si jako máma myslíte, že pro syna se moc nemění, tak on to cítí jinak. Minimálně přichází o pozici nejmladšího. Z toho mohou vznikat určité obavy a strachy, žárlivost na miminko. I když jste ho připravovali, nevěděl, co to bude znamenat.

2. Emoce strachu a zpracování emoce

Může se bát o vás jako o mámu. Možná jste projevila strach a obavy o předčasně narozené miminko, chlapec tomu nerozuměl a zvýšil potřebu pozornosti na sebe.
Je důležité, abyste se zachovali klidně a synovi vysvětlili, že se dá reagovat i jinak.

Důrazně, ale laskavě můžete vy nebo partner říct: „Teď jsi mě kousnul do nohy, bolí to. Asi tě něco rozzlobilo. Já nechci, abys mě kousal. Co můžeme vymyslet místo kousání?“ Slyším, že křičíš, nelíbí se mi to. Co potřebuješ? Chceš pomazlit? Obejmout?”

Syn se učí zpracovat emoce, zatím to neumí a vy mu s tím jako rodič pomáháte. Především vlastním příkladem. Jak reagujete, když vás něco rozzlobí? Jak přítel? Myslím, že se nemusíte obávat, že by zdědil po svém tátovi agresivitu. Důležité je, co zažívá teď, jak se k němu chová váš přítel.

3. Oceňování a chytré chválení

Co vám může určitě pomoct, je dostatečné hledání situací, ve kterých byste mohli syna ocenit, neboli chytře pochválit. Tím mu zajistíte dostatečný zájem a důležitost.

  • „Oceňuji, jak jsi mi přišel říct, že miminko kňourá.”
  • „Děkuji, že jsi mi podal plenu.”
  • „Všimla jsem si, jak sis dlouho stavěl. Ukážeš mi to prosím, moc mě to zajímá.”
  • „Dnes jsi se úplně sám oblékl. To je paráda, jak to umíš. V ušetřené chvilce si něco zahrajeme.”

A k tomu se nejvíce mazlit, objímat, lechtat, prát se.

Už spoustu činností zvládne, tak můžete posílit jeho důležitost, současně podpoříte samostatnost. Požádejte syna o něco, co běžně nedělá a zvládne, podle svých možností.

  • „Můžeš mi prosím přinést čaj, dokážeš ho nalít?”
  • „Moc by mě potěšilo, kdybys nachystal snídani. Co ode mě k tomu potřebuješ?“

Nezmiňujete se o nejstarším dítěti, kolik je mu let a jak reaguje na příchod sourozence. S mladším 5letým mohou vytvořit na čas sourozeneckou koalici těch „starších”. A pokud ne se sourozencem, tak s vaším přítelem. Je to prostor pro hraní a sblížení.

Moc vám přeji, abyste si vytvořili doma radostné chvíle s dětmi, miminko rostlo a starší děti byly pomocníky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků