Hlavní obsah
Americký prezident Donald Trump Foto: Jonathan Ernst, Reuters

Trump pod tlakem připouští sankce na Turecko, raději by ale dohodu Turků s Kurdy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer nevyloučil uvalení tvrdých sankcí na Turecko, uvedla CNN. Uvalení sankcí požaduje i několik republikánských kongresmanů, ale Trump chce raději zprostředkovat dohodu mezi Turky a Kurdy. Pověřil tím ministerstvo zahraničí.

Americký prezident Donald Trump Foto: Jonathan Ernst, Reuters
Trump pod tlakem připouští sankce na Turecko, raději by ale dohodu Turků s Kurdy

Vysoký představitel ministerstva zahraničí potvrdil televizi CNN, že prezident ministerstvo pověřil, aby zkusilo zjistit, „zda mají obě strany něco společného a jestli existuje způsob, jak bychom mohli najít cestu k příměří“.

„Právě teď na tom pracujeme, ale nemohu to popsat detailněji,“ dodal jeho činovník s tím, že i po nedělním hovoru Trumpa s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který znamenal pro Ankaru zelenou k invazi, jsou kontakty mezi oběma stranami intenzivní. Trump by podle něj preferoval dohodu mezi oběma stranami. Turecko však požaduje vyhnání kurdské milice YPG/SDF, kterou považuje za teroristickou.

Trump na Twitteru ve čtvrtek napsal, že jednou z možností řešení situace je, že by Spojené státy zprostředkovaly dohodu mezi Tureckem a Kurdy. Za zbylé dvě možnosti pak označil vojenský zásah USA, kdy by se do oblasti musely vyslat tisíce vojáků, a zasáhnout Turecko finančně sankcemi – sankcí na Turecko. Sankce požadují nejen demokratičtí, ale také republikánští kongresmani.

Kongres požaduje sankce

„Prezident (Turecka Recep Tayyip) Erdogan a jeho režim musí čelit vážným důsledkům za bezcitné napadení našich kurdských spojenců na severu Sýrie,“ uvedla v prohlášení Liz Cheneyová, která je předsedkyní republikánského klubu ve Sněmovně reprezentantů. Skupina v plénu předloží návrh zákona o uvalení sankcí vůči Ankaře.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který je právě v Turecku, vyzval v pátek Ankaru ke zdrženlivosti při ofenzivě proti syrským Kurdům. Stoltenberg jednal se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem, jenž prohlásil, že Turecko očekává od Aliance solidaritu.

„I když má Turecko legitimní bezpečnostní obavy, shodujeme se, že má jednat zdrženlivě,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci.

Panují obavy, že by turecká ofenzíva mohla vést k masivnímu exodu Kurdů z oblasti. Jonathan Spyer z jeruzalémského Ústavu pro strategii a bezpečnost varoval, že by mohlo utéci až milion Kurdů: „Aniž bych chtěl být vůči Turkům nespravedlivý, nebudou se moc zajímat o to, kam jejich munice padá. A to ovlivní osud civilistů.“

Turecko podle něj ostřeluje pozice od Tal Abjadu na západě po Dajrik na syrsko-irácké hranici. Budou-li zasažena i města Kobani a Kámišlí, mohl by počet uprchlíků dosáhnout milionu, sdělil listu The Times of Israel.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků