Článek
Podle něj bude čelit Tchaj-wan v první fázi taktice hybridní války, nepůjde o vojenský útok, bude to akce, která nepřesáhne hned hranici válečného konfliktu, protože v jeho případě by mohl čelit Peking koordinované odpovědi více států.
Kelton je však přesvědčen, že se Čína téměř jistě pokusí ovládnout Tchaj-wan a Rusko by jí mohlo pomáhat. Domnívá se, že čínský prezident Si Ťin-pching „bezpochyby dospěl k závěru, že pro něj bude výhodou, když sám rozhodne o termínu akce proti Tchaj-wanu a bude ji koordinovat s Rusy, aby Spojené státy čelily více krizím“.
Jedním z hlavních témat nově zřízeného střediska CIA pro Čínu je proto otázka ovládnutí Tchaj-wanu Čínou, řekl v neděli tajemník CIA David Cohen. Ten odmítl komentovat březnové vyjádření tehdejšího velitele indopacifických amerických sil admirála Philipa Davidsona, že Tchaj-wan bude čelit útoku do šesti let.
Cohen ale upozornil, že klíčové je zjistit, jak nahlíží čínský prezident Si Ťin-pching na Tchaj-wan před nadcházejícím XX. sjezdem čínské komunistické strany. Upozornil, že domácí politika může naznačit, za kterou páku se zatáhne. Další sledovanou otázkou je pak poměr sil USA a Číny.
Hrozba útoku na Prataské ostrovy
Místo přímého útoku na Tchaj-wan může Čína zkusit obsadit ostrov Ťin-men, vzdálený jen deset kilometrů od čínského pobřeží, o který se bojovalo na druhé tchajwanské krize v roce 1928, nebo Prataské ostrovy, které leží 340 km jihovýchodně od Hongkongu. Jsou neobývané, ale Tchaj-wan na nich udržuje stálou posádku. Okupace tří ostrůvků o ploše 1,7 km čtverečních by nevyvolala tak silnou odmítavou rekci reakci a Čína by si mohla otestovat, jak by svět na podobný krok zareagoval ještě před případným útokem na samotný ostrov.
Rezavějící tank na ostrově Ťin-men, o který bojovali čínští a tchajwanští vojáci v roce 1958.
Centrum pro novou americkou bezpečnost (NSAC) simulovalo scénář útoku na Prataské ostrovy, přičemž se ukázalo, že Spojené státy by byly v mnohem složitější pozici než Čína. Peking by v nejhorším případě své síly stáhl, ale výrazně by ho to nepoškodilo.
NSAC varuje, že ekonomické sankce na Čínu by měly omezený dopad, který by se projevil až za delší dobu, a asi by Peking nedonutily ke stažení. Tvrdší vojenský postup by však mohl přejít v rozsáhlejší vojenský konflikt, čemuž se chtějí Washington i Tchaj-pej vyhnout. Podle válečných her by bylo nutné do úspěšné akce zapojit další země, zejména Japonsko, kde mají Spojené státy své základny, a s ním přes svazek Quad také Indii a Austrálii, popřípadě Vietnam a Filipíny, které také čelí neoprávněným čínským teritoriálním nárokům.
Tchajwanská vlajka na ostrově Ťin-men poblíž Číny, kde se bojovalo v roce 1958
USA potřebují obnovit důvěru
„Tchaj-wan bude pro USA testem,“ řekl webu Defence One bývalý zpravodajec Norman Roule a varoval, že americký odchod z Afghánistánu podkopal věrohodnost amerických hrozeb zásahu proti Číně, pokud by podnikla invazi na Tchaj-wan. Jde proto o obnovení důvěry: „Lidé by neměli říkat, když jste se nepostavili za Afghánistán, uděláte to pro jiné země?“
Kybernetické hrozby
Vojenští experti a odborníci na bezpečnost často upozorňují, že Čína představuje největší nebezpečí pro kyberprostor. Podle Roba Joyce, který stojí v čele amerického ředitelství pro kybernetickou bezpečnost Národního bezpečnostního úřadu (NSA), se Čína stala mnohem agresivnější a dokonce otevřeně projevuje snahu hledat slabiny v softwaru a v běžných spotřebičích.
Připomněl červnovou soutěž Tianfu Cup, kde dostávali hackeři peněžní odměny, když nalezli slabiny v předloženém softwaru. Podle Joyceho se soustřeďují na hledání slabin a chyb v operačních systému Windows 10 a Linux, browserech Chrome nebo Safari a pokoušejí se proniknout do iPhonů i přenosů Bluetooth.