Článek
„Nepřemýšlel jsem nad tím. Ale ne, vůbec o tom neuvažuji,“ odpověděl na otázku, zda přemýšlí o uvolnění sankcí. „Zvažoval bych to, jen kdyby pro nás udělali něco dobrého. Jinak bych nad tím ani chvíli nepřemýšlel,“ prohlásil americký prezident. „Máme mnoho společného, můžeme pro sebe mnoho dobrého udělat,“ vzkázal.
„Máte tu Sýrii. Máte tu Ukrajinu. Mnoho dalších věcí. Myslím, že by rádi nějaký ekonomický rozvoj. To je pro ně hodně důležité,“ naznačil Trump směr, kterým by se případná budoucí jednání mohla ubírat. Kreml v úterý reagoval s tím, že si počká na detailnější nabídku.
„Slyšíme spoustu různých prohlášení, ale přirozeně je nutné pochopit, oč jde. Nepochybně vítáme prohlášení o ochotě spolupracovat, ale ještě více uvítáme nějaké konkrétní kroky,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov.
Ten zároveň řekl, že ohledně Sýrie žádná země nepřispívá k urovnání krize tolik jako Rusko. Na Ukrajině ale krize skutečně „zamrzla“, připustil Peskov, jenž zároveň veškerou odpovědnost svalil na Kyjev.
„Ne,“ odpověděl pak Peskov na přímou otázku, zda Trump minulý měsíc v Helsinkách vyložil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, za jakých podmínek ohledně Ukrajiny a Sýrie bude ochoten zmírnit sankce proti Rusku. O podmínkách zrušení sankcí se podle mluvčího „vůbec nejednalo“.
Navzdory odměřenému vyjádření šéf Bílého domu na sociálních sítích schytal smršť kritiky i od zavilých odpůrců, kteří mu vyčítali, že by mohl o uvolnění sankcí vůbec uvažovat.
Nové sankce zasáhly i firmu na Slovensku
Americké ministerstvo financí přitom v úterý rozšířilo seznam firem a jednotlivců potrestaných za ruské špionážní aktivity.
Vedle jedné ruské firmy se sankce nově vztahují i na společnost Lacno sídlící na Slovensku. Dva Rusové a obě firmy byli podle úřadů potrestáni za spojení se společností Divetechnoservices, na niž úřad uvalil sankce již v červnu.
Lacno a petrohradská firma Vela-Marine Ltd. této společnosti podle Washingtonu pomáhaly obcházet sankce, za což nyní samy čelí sankčním opatřením. Šéf ruské firmy Andrej Kuklin řekl, že „nechápe, v čem je problém“, a nechtěl sankce komentovat.
Londýn mezitím tlačí na to, aby Spojené státy vůči Rusku kvůli otravám novičokem vyhlásily nové postihy. Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v úterý s tímto apelem vystoupil ve Washingtonu. Evropskou unii přímo vyzval, aby na Rusko kvůli použití nervové látky v Británii uvalila další sankce. Brusel by podle něj měl věrně stát po boku USA.
V projevu v americkém Institutu míru pak Hunt také prohlásil, že ruská zahraniční politika pod vedením prezidenta Vladimira Putina učinila svět „nebezpečnějším místem“.
