„U většiny případů byla relativně krátká infekční doba, takže tito lidé generovali malé množství sekundárních infekcí, zatímco malé množství bylo déle infekčních a generovali více infekcí,“ uvedl profesor Steven Riley z Imperial College v Londýně.

Ten se podílel na projektu zkoumajícím šíření viru během největší epidemie eboly v moderních dějinách. Při ní se v letech 2014 až 2015 nakazilo na západě Afriky 28 600 lidí a 11 300 jich zemřelo.

„Vědět, kdo nejpravděpodobněji přenáší virus, může pomoci zacílit prevenci proti jeho šíření,“ poznamenal k výzkumu virolog Jonathan Ball.

Děti a lidé nad 45 let

Studie podle něj naznačuje, že mezi superšiřitele patřily především děti do 15 let a dospělí nad 45 let. „Zda je to způsobeno biologickými nebo sociálními faktory, je nejasné, a bude to důležité pro pochopení, odkud se berou superšiřitelé,“ řekl Ball.

I Riley naznačil, že nemuselo nutně jít jen o odlišný vývoj nemoci u těchto osob. „Může to být vysvětleno lidským chováním. Jsem zvědav, zda to má co do činění s tím, že se lidé starají o mladé a staré,“ podotkl.

Výzkum je důležitý, protože superšiřitelé se objevují nejen u eboly, způsobené stejně jako krvácivá horečka marburg filoviry, ale také u infekcí způsobených koronaviry, jako jsou SARS či MERS.