Článek
Data aktuálně zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Podle ekonoma Víta ze společnosti Investika je důvodem špatného mzdového ohodnocení žen poměrně konzervativní nastavení české společnosti, kde se některé věci mění jen postupně.
„Ale hlavním důvodem asi bude pořád poměrně silné postavení průmyslu, který nabízí větší uplatnění mužům,“ řekl.
Roli hraje i to, že v tuzemsku se oproti západním zemím nabízí poměrně málo částečných úvazků, jež by ženám během rodičovské poskytly výdělek a možnost pokračovat v kariéře i při péči o děti.
„Rozdíl v odměňování mezi pohlavími je obecně mnohem nižší u lidí, kteří teprve vstupují na pracovní trh, a s věkem se obvykle zvětšuje,“ konstatoval Eurostat.
Nejnižší mzdové rozdíly mezi pohlavími jsou tak ve věkové skupině pod 25 let, a to 7,7 procenta. Dále se zvětšují a nejvyšší jsou ve věku 35 až 44 let. Podle statistiků berou ženy v tomto věku v Česku o 21,6 procenta méně než muži. Následuje postupný pokles rozdílů, až u pracujících ve věku 65 let a více činí 8,2 procenta.
Opačný trend v Lucembursku
Například na Slovensku berou ženy mzdu nižší v průměru o 15,7 procenta, v Německu o 15,6 a v Polsku o čtyři procenta.
Nejmenší rozdíly jsou v Belgii, a to 0,7 procenta. „Jedinou zemí Evropské unie, kde muži v průměru vydělávali méně než ženy, je Lucembursko,“ konstatovali statistici. Muži tam mají téměř o procento nižší mzdy.
Data pocházejí z předloňska, ta novější by měl Eurostat zveřejnit až na přelomu roku.
V Česku se mzdové rozdíly mírně zhoršily, když v roce 2023 činily osmnáct procent. Podle ekonomů je to ale jen mírný rozdíl, z něhož se nedá tolik odvozovat a může se rok od roku měnit jedním i druhým směrem.
Nicméně ještě v roce 2021 byl rozdíl jen 15,4 procenta a Češky na tom byly lépe než třeba Slovenky, Rakušanky, Němky či Finky.
Z hlediska odvětví jsou na tom nejlépe ženy pracující ve vodním a odpadovém hospodářství. Berou jen o 1,3 procenta méně než jejich mužské protějšky. Současně ale platí, že jich v této oblasti působí méně.
Pod deseti procenty je rozdíl ještě ve stavebnictví, v dopravě a skladování a v oblasti nemovitostí.
Nejvyšší, 35,6 procenta, je pak ve finančnictví a pojišťovnictví, za kterým následuje s 28,4 procenta oblast IT a komunikací a se 24,9 procenta zdravotnictví a sociální péče.
Co se týče penze vyplácené lidem starším 65 let, je rozdíl 9,6 procenta v neprospěch žen. Nižší rozdíly mají jen na Slovensku a v Estonsku a ze zemí mimo EU ještě v Černé Hoře.
„Český důchodový systém je poměrně rovnostářský a příjmy seniorů se oproti předchozím výdělkům dost srovnávají. Ty totiž do výpočtů penzí promlouvají jen v omezené míře,“ shrnul ekonom Petr Dufek z Banky Creditas.
