Článek
Syrský prezident Šara a dva ministři z jeho kabinetu se loni stali terčem pěti pokusů o atentát, které se podařilo zmařit, uvedl list The Jerusalem Post s odvoláním na Úřad OSN pro boj proti terorismu.
Podle neoficiálních informací bylo takových pokusů násobně víc. Terčem byl údajně především Šara, kterému „jdou po krku“ zejména příslušníci teroristického Islámského státu (IS), jenž před časem ovládal části syrského území. Jejich příznivci, kteří považují syrského prezidenta za vůdce koalice proti IS, jen v únoru šestkrát zaútočili na syrské úřady.
Turecký zdroj podle listu uvedl, že MIT, která sehrála klíčovou roli při nastolení nové vlády v Sýrii, požádala MI6 o „větší podporu“ už minulý měsíc. Ze Sýrie pak přišla informace, že příslušná spolupráce se probírala koncem února během návštěvy britské zvláštní vyslankyně pro Sýrii Ann Snowové v Damašku, kde byl jejím hostitelem náměstek syrského ministra vnitra Abdalkádir Tahan.
Turci, Britové i Syřané sdílejí informace
Vysoce postavený zdroj ze syrské bezpečnostní služby tureckou žádost o britskou pomoc potvrdil s tím, že přišla po „jednom velmi rizikovém incidentu“. Doplnil, že od té doby MIT, MI6 a syrská tajná služba nepřetržitě sdílejí informace.
MIT tak před časem identifikovala tříčlenný tým, který připravoval „dálkové“ bombové atentáty. Díky tomu pak syrští agenti mohli zabránit „bezprostřednímu útoku“.
Ankaře podle deníku na Šarovi hodně záleží. Je pro ni totiž mimo jiné zárukou relativního míru v Sýrii, který by měl umožnit tureckým úřadům vracet do vlasti syrské uprchlíky. Těch je v Turecku po 14 letech občanské války v Sýrii přes 3,5 milionu a bez ohledu na miliardové unijní příspěvky představují velkou ekonomickou zátěž. Zároveň se s ním Ankara dokázala dohodnout na potlačení Kurdů, které považuje za teroristy.
Šara ještě pod bojovým jménem al-Džulání byl velitelem Fronty an-Nusrá, odnože teroristického hnutí al-Káida v Sýrii. V roce 2016 přerušil s touto skupinou vztahy a vydal se „vlastní cestou“. Stal se vůdcem skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a koncem roku 2024 stanul v čele koalice islamistických povstaleckých frakcí, která po několika dnech bojů svrhla syrského diktátora Bašára Asada.
Západ Šaru v jeho snaze znovu sjednotit a obnovit 26milionovou Sýrii podpořil. Zrušil nejen většinu sankcí pocházejících z Asadových dob, ale také restrikce vůči HTS.

