Hlavní obsah

Za norského rukojmího jsme teroristům zaplatili 25 miliónů, podřekl se filipínský prezident

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Manila

Nový filipínský prezident a nezřídka prostořeký a vulgární populista Rodrigo Duterte se dopustil vážného porušení tajemství, když zřejmě nedopatřením prozradil, že vláda zaplatila výkupné teroristické skupině Abu Sayyafa za propuštění norského rukojmího. Duterte přiznal vyplacení 50 miliónů filipínských pesos, tedy zhruba 25 miliónů korun. Uvedl to server International Business Times.

Foto: Erik De Castro, Reuters

Filipínský prezident Rodrigo Duterte

Článek

Duterte během středeční tiskové konference ve svém domovském městě Davao odpovídal na novinářský dotaz, zda ví o den staré vraždě rukojmího skupinou Abu Sayyafa v provincii. „Pokud to tak je, pak Abu Sayyafa viním z porušení slova. Protože jim už bylo vyplaceno 50 000 filipínských pesos,“ prohlásil a následně se opravil a řekl, že šlo o 50 miliónů.

Došlo ale k nedorozumění. Duterte se zřejmě domníval, že se novinář ptá na zadržovaného Nora Kjartana Sekkingstada, ve skutečnosti se ale dotaz týkal 18letého Patricka Jamese Almodovara, jehož v polovině července unesla frakce Abu Sayyafa na ostrově Jolo. Prezident si zřejmě svůj omyl následně uvědomil a rychle stočil řeč jinam, když prohlásil, že jeho cílem je zničení teroristů Abu Sayyafa, kteří slíbili věrnost Islámskému státu.

Doplňující otázku na účet, z něhož byly peníze odeslány, odbavil Duterte rychle: „Možná to bylo z mé banky.“

Nor Sekkingstad byl na Filipínách unesen společně se dvěma Kanaďany a jednou Filipínkou loni v září. Kanaďani byli v dubnu a květnu zavražděni poté, co údajně vypršelo ultimátum pro vyplacení výkupného. Seekingstad zůstává v rukou skupiny Abu Sayyafa. [celá zpráva]

O vyjednávání se nemluví, natož o výkupném

Filipínská vláda dosud tvrdila, že s teroristy nevyjednává a žádné peníze jim nevyplácí. Zatajování takových citlivých informací je ve světě běžné. Důvodů bývá více, ale v prvé řadě má diskrétní postup zajistit bezpečnost samotného rukojmího a nezavdávat návod pro podobné akce ze strany dalších zločineckých organizací, které by se dozvěděly, kolik peněz mohou požadovat.

Podobný případ jako na Filipínách vyvolal začátkem letošního roku polemiku i v ČR, když časopis Respekt prozradil, že Česká republika vyplatila šest miliónů dolarů (zhruba 145 miliónů korun) za propuštění Hany Humpálové a Antonie Chrástecké, které byly dva roky zadržovány únosci v Pákistánu. Rozhodnutí, že stát za dívky zaplatí, mělo padnout za vlády Jiřího Rusnoka.

Nynější vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) posléze informace bagatelizoval. „To, že někde něco vyjde, neznamená, že by bylo něco zaplaceno,” prohlásil Bělobrádek.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám