Češka se čtyřletým synem uvízla v Indii. Zoufá si

Ministerstvo zahraničí na dotaz Práva uvedlo, že o návratu Čechů z Indie se intenzivně jedná. Někteří z Čechů by se z Indie mohli dostat ještě o víkendu.

Do Indie odletěla Marcela se synem stejně jako už několikrát v polovině ledna. „V té době jsme ještě nevěděli, co je to koronavirus. Pamatuji si, že pár dnů po příletu do naší destinace v Goa jsme se poprvé dozvěděli o nějaké divné chřipce ve Wu-chanu. Dokud to bylo v Číně, tak jsme to vnímali jen okrajově, ale když to o měsíc později dorazilo do Evropy i do Česka, už jsem se obávala, že s naším návratem bude problém,“ řekla.

Původně měla z Indie odletět 19. března. Jenže právě ten den Air India zrušila až do konce března všechny lety do Evropy. Od české ambasády jí přišel mail s tím, že jsou k dispozici poslední místa u jiných aerolinek, ovšem z téměř dva tisíce kilometrů vzdáleného Dillí s příletem do Amsterodamu nebo Paříže, navíc za astronomické částky.

„Rozhodli jsme se zůstat a počkat, až od dubna zase obnoví lety. Podařilo se mi i přebukovat letenky na 4. dubna, ale situace se tu začala měnit. Nakonec bez varování indická vláda vyhlásila od 25. března totální izolaci,“ popsala Marcela.

„Vyhlásili ji den předtím večer, takže nikdo neměl čas si zajít ani nakoupit. Zůstala jsem se synem zavřená jen s jídlem na dva dny a dvěma lahvemi vody. Kdo vyšel ven, riskoval vězení nebo výprask od policie,“ dodala Marcela.

„Na naší ambasádě jsem se po telefonu dozvěděla, že pokud bude nějaký repatriační let, že poletí z Dillí. Jenže vzhledem k tomu, že všechny vnitrostátní lety, vlaky i autobusy jsou zrušené, neměla bych se tam jak dostat. Upřímně řečeno, bylo toho na mě už moc a poprvé jsem dostala velký strach, že tu zůstaneme, protože v repatriační let jsem v tu chvíli přestala doufat,“ přiznala.

Zoufalá matka se pak obrátila na deník Právo, které kontaktovalo ministerstvo zahraničí s dotazem, jak to bude s pomocí pro Čechy v Indii.

„Návrat řeší intenzivně jak naše ambasáda v Indii, tak kolegové v Praze. Podobně platí zákaz vycházení i v dalších zemích, v tomto není Indie výjimkou. Je proto otázkou, jaká povolení či výjimky, pokud vůbec, se podaří našim diplomatům vyjednat. Žádáme české občany v zahraničí o trpělivost,“ řekla mluvčí resortu Zuzana Štíchová.

„Samozřejmě jednáme také s dalšími členskými státy EU o vzájemné pomoci. S pomocí Německa se v posledních dnech vrátili naši turisté z Jordánska, díky Polsku z Keni, aktuálně by měl proběhnout také návrat Čechů z Izraele za pomoci Maďarska nebo z USA za pomoci Slovenska,“ dodala.

V Indii se mezitím nečekaně zase pravidla na čas uvolnila, takže lidé mohli vyrazit pro jídlo.

„Poblíž je něco jako večerka, když jsem k ní přišla, bylo tam namačkáno několik desítek lidí, samozřejmě že nikdo roušku neměl. Všichni tam v panice naběhli a brali všechno. Vůbec jsem se tam neodvážila vejít. Bojím se, že situace tady se vymkla kontrole a že to tady brzy bude zlé,“ obávala se.

„Pozitivní věc, která mě přinutila se zamyslet, je, že místní lidé, co tu kolem nás bydlí a znají nás, nám donesli jídlo a vodu, i když oni také nemají zásoby na delší dobu. Tím, že nám něco dali, tak ubrali vlastním rodinám. Solidarita Indů je ohromující, všichni jsme na jedné lodi a nikdo neví, co bude zítra,“ zrekapitulovala Marcela.

V pátek ráno Marcelu kontaktovala česká ambasáda s tím, že by snad nějaký repatriační let mohl být vypraven z jihu Indie.

„Na letiště to máme hodinu a půl autem, takže tam bychom se snad nějak dostali. Je tu teď nějaká naděje, ale klidná opravdu budu, až budeme i se synem sedět v letadle,“ dodala.