Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Dado Ruvic, Reuters

EMA a WHO budou jednat o bezpečnosti AstraZeneky, přitom už ji doporučily podávat

Evropský úřad pro léky EMA i Světová zdravotnická organizace (WHO) budou v úterý jednat o bezpečnosti vakcín proti koronaviru. Důvodem jsou desítky případů trombóz a embolií po podání vakcín od firmy AstraZeneca, kvůli nimž bylo pozastaveno očkování v řadě zemí EU včetně Německa, Francie a Itálie i Španělska. Ještě před jednáním však obě organizace tvrdily, že vakcína je bezpečná a má se využívat.

Ilustrační foto Foto: Dado Ruvic, Reuters
EMA a WHO budou jednat o bezpečnosti AstraZeneky, přitom už ji doporučily podávat

Světová zdravotnická organizace dala opakovaně najevo, že by se vakcína od AstraZeneky měla používat. V pátek, kdy už bylo pozastaveno očkování v pobaltských zemích, Rakousku, Itálii nebo Dánsku a Norsku, řekla mluvčí Světové zdravotnické organizace Margaret Harrisová, že očkovací látka je excelentní, a dodala, že není důvod ji nepoužívat.

„Nechceme, aby lidé propadli panice, a zatím bychom doporučili zemím pokračovat v očkování vakcínou od AstraZeneky,“ dodala v pondělí hlavní vědkyně WHO Soumya Swaminathanová. K případům trombóz dodala: „Zatím jsme nenašli spojitost mezi těmito případy a vakcínou.“

Expertní komise se však sejde až v úterý po vydání těchto vyjádření.

EMA nejdřív doporučila, pak se teprve sejde

Stejně je tomu případě EMA. „V současnosti nic nenaznačuje, že by tento stav způsobilo očkování,“ uvádí se v prohlášení agentury z minulého týdne po prvních dvou případech v Rakousku.

Zmíněné zdravotní problémy, tedy trombózy a embolie, nejsou podle EMA na seznamu možných vedlejších účinků vakcíny. V pondělí EMA zopakovala páteční šalamounské tvrzení: „Přínos vakcíny od AstraZeneky při předcházení covidu-19, který je spojen s riziky hospitalizace a smrti, převažuje nad riziky nežádoucích účinků.“ Opět ještě před svou mimořádnou úterní schůzí.

Krevní sraženiny a krvácení

U očkovaných se objevily tři problémy. Jedním jsou případy hluboké žilní trombózy, dalším plicní embolie a posledním je trombocytopenie, kdy se lidem nedostává krevních destiček, takže mohou vykrvácet.

Právě na trombocytopenii zemřela šedesátiletá žena v Dánsku. Ze stejných příčin zemřel jeden člověk v Norsku, kde byli i tři lidé kvůli témuž problému hospitalizováni. I mezinárodní společnost pro trombózy a hemostáze v pátek uvedla, že malý počet nahlášených trombóz vzhledem k milionům podaných dávek vakcíny nenaznačuje přímou vazbu. Doporučuje proto prodávat tuto vakcínu i lidem s trombózami v anamnéze a těm, kteří berou léky na ředění krve.

Výrobce AstraZeneky uvádí, že počet embolií a trombóz je u očkovaných dokonce nižší než ve stejně velkém vzorku populace a že se takovéto případy neobjevily při klinických testech. Nejméně jednu dávku dostalo 17 milionů lidí a případů bylo podle výrobce jen 37. Problémem ale je, že se objevily právě u očkovaných. A ani klinické testy nemusejí postihnout všechny vedlejší příznaky, protože ty se konají jen na skupině 45 tisíc lidí, přičemž polovina dostává placebo.

V této souvislosti hlavní zdravotní editorka listu The Guardian Sarah Boseleyová upozornila na problém vakcíny proti prasečí chřipce Pandemrix z roku 2009. U té až později vyšlo najevo, že u malého počtu dětí způsobuje narkolepsii, kdy náhle nakrátko usnou během dne. Jednalo se o jeden případ z 55 tisíc očkovaných, ale problém v Británii postihl asi sto lidí.

Vlády evropských zemí nyní pozastavují podávání vakcín od AstraZeneky i kvůli veřejnému mínění, dodala Boseleyová a zmínila, že roli může hrát i malá dostupnost této vakcíny, jejíž výrobce navíc neustále krátí dodávky.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků