Lékárny ve Francii objevily zlaté vejce – antigenní testy

Nový podnikatelský model má ale i svou stinnou stránku, kterou jsou unavení zdravotníci, někdy i na prahu profesního vyhoření, nedostatek času pro běžné poradenství a málo skladovacích prostor pro léčiva.

Ve Francii se 90 procent lidí nechává testovat právě v lékárnách. První vlnu zájmu zažily loni v létě při jedné z vln epidemie, opětovný a dvojnásobně vyšší zájem lékárníci zaznamenali od poloviny prosince. Souvisí to s příchodem nakažlivější varianty omikron, ale také se zavedením covidového pasu ve Francii nezbytného pro vstup do restaurací nebo divadel.

Lékárny se s náporem vyrovnaly tím, že zaměstnaly další personál, ale ten je potřeba nejprve najít a vyškolit. Testování přináší i administrativní zátěž, včetně fakturace každého testu zvlášť.

„Už nemáme čas na poradenství klientům. Zátěž má vliv na správu lékárny a naši běžnou činnost. Začínáme dřív a končíme později,“ popisuje situaci jeden z pařížských lékárníků.

Podle lékárenských odborů USPO vzrostla aktivita lékáren v průměru o 30 až 40 procent. Pořizovací náklady na test jsou 1,75 až 2,80 eur, fakturace je jednotná, 25 eur, v neděli a o svátcích 30 eur. Další odbory FSPF ale zdůrazňují aspekt služby veřejnosti.

„Marže lékárny výrazně stoupla od té doby, co jsme začali testovat. DPH na testy je navíc nula procent,“ říká lékárnice, která denně provede 100 až 140 testů.

Ze zvýšeného zájmu o testování profitují také lidé, kteří se nechají najmout do lékáren, často studenti zdravotnických oborů. Když byla poptávka nejvyšší, někteří z nich dostávali za jeden odběr až pět eur. Odborný personál lékárny pak lituje, že mladí farmaceuti raději dělají mechanické stěry, než by si stoupli za pult nebo do laboratoře a připravovali léky na předpis.

Před několika měsíci navíc lékárnám přibyla další nová činnost – očkování proti covidu-19. Od začátku vakcinační kampaně lékárníci aplikovali 14 milionů dávek.

Tyto výjimečné činnosti ale jednoho dne skončí a lékárnám vyschne tento zdroj příjmů. Co jim ale do budoucna zůstane, je schopnost pružně se přizpůsobit novým úkolům ve zdravotnictví. To by mohlo být zdrojem jejich bohatství i poté, co skončí pandemie covidu-19, napsal Le Monde.