Článek
„Opakované bombardování obytných čtvrtí v Charkovu představovalo nevybíravé útoky, při nichž zemřely a byly zraněny stovky civilistů, a představují tedy válečné zločiny,“ uvedla Amnesty a dodala: „Je tomu jak při použití kazetové munice, tak u těch provedených jinými typy neřízených raket a neřízeném dělostřeleckém ostřelování.“
„Neustálé používání takových nepřesných výbušných zbraní v obydlených obytných čtvrtích při vědomí, že opakovaně vedly k velkým počtům civilních obětí, může být považováno za řízený útok proti civilistům,“ napsala ve zprávě Amnesty International, které připomněla, že Charkov byl ostřelován dva měsíce.
Rozprsknou se nad cílem
Její vyšetřovatelé zjistili opakované použití kazetové munice 9N210 a 9N235. V obou případech jde o hlavice pro neřízené rakety nesoucí submunici určenou pro ničení živé síly nepřítele. Tato munice se užívala v hlavicích raket vypalovaných z raketometů Smerč. Použity byly také pozemní miny, které se vypalovaly na území nepřítele pomocí raketometů. Tyto miny označila Amnesty za kombinaci „nejhorších vlastností kazetové munice a protipěchotních min.“
Rusové používají kazetovou munici, protipěchotní miny a fosforové granáty
Tyto miny se vypalují v hlavicích raket a podobně jako submunice kazetových bomb se nad cílem rozprsknou. Nebezpečné jsou však i po dopadu.
Hmatatelné důkazy
Vyšetřovatelé získali úlomky munice 9N210 a 9N235, přičemž zasažená místa jasně ukazovala na použití kazetové munice. Také od chirurgů ze dvou nemocnic převzali střepiny vyoperované z těl zraněných.
„Opakované použití široce zakázané kazetové munice je šokující a dále naznačuje hlubokou neúctu k životům civilistů,“ uvedla Donatella Roverová z Amnesty International. „Ruské síly musejí být učiněny odpovědnými za tyto hrozné útoky,“ doplnila.
Ukrajina má důkazy o použití kazetové munice Ruskem, tvrdí prokurátorka
Rusko ani Ukrajina nepodepsaly konvenci o zákazu kazetové munice, jak ale připomíná Amnesty, samo ostřelování obytných čtvrtí neřízenými střelami se považuje za válečný zločin.