Článek
Na podvod zneužívající jméno ČSOB začali upozorňovat samotní uživatelé sítě X, kterým zpráva přišla. „CSOB-IDentita: právě jste povolil přístup ke svému účtu zařízení Samsung SM,“ stojí v podvodné SMS.
Vzápětí přichází pokyn, aby příjemce přešel na přiložený odkaz, pokud takovou operaci neprovedl. Právě v tom spočívá léčka. Člověk, který žádnému dalšímu telefonu přístup nepovoloval, má důvod zpozornět. Zpráva mu současně podsouvá řešení: otevřít nabízenou stránku a údajný problém napravit.
Odkaz však míří na adresu „zarizeni-cz.top“, nikoli na oficiální doménu banky. Tento podvodný web je v současnosti již zablokovaný. Je ale velmi pravděpodobné, že útočníci budou šířit stejným způsobem také další podvodné stránky, které se doposud zablokovat nepodařilo. V minulosti takto šířili například podvodnou adresu idscob-cz.casa.
Slušnej scam, který se tváří jakože přišel z telefonního čísla banky, resp. se i zařadí do vlákna. pic.twitter.com/r1APolakqR
— Jiří Jelínek 🌈 (@jjelinekCZ) November 4, 2026
ID bankéře jako falešná pojistka
Podvodná zpráva obsahuje ještě jeden prvek, který má příjemce uklidnit. „Pro kontrolu, že mluvíte skutečně s pracovníkem banky – ID bankéře je 10469,“ píší podfukáři. Číslo působí jako bezpečnostní pojistka a má v oběti evokovat dojem, že je zpráva pravá.
Znění SMS tak může připravovat půdu pro další komunikaci s falešným pracovníkem banky. Podvodníci mohou na zprávu navázat telefonátem, při kterém se budou vydávat za bankéře. Údajné ID ze zprávy by jim pak mohlo posloužit k získání důvěry příjemce – jeho zopakování ale nijak nedokazuje, že člověk skutečně mluví s pracovníkem banky.
Před podobným propojením zpráv a hovorů ČSOB varuje na svém webu. Podvodníci mohou nejprve přimět člověka k vyplnění údajů na falešné stránce a poté mu zavolat jménem banky. Během hovoru ho následně navádějí k převodu peněz nebo instalaci aplikace.
Při záchraně účtu ho mohou zpřístupnit útočníkům
Nebezpečí podobných zpráv spočívá v tom, že obracejí obezřetnost lidí proti nim samotným. Příjemce nechce nic riskovat, a tak se snaží údajný problém okamžitě vyřešit. Ve spěchu přitom může přehlédnout, že pokyny dostává od podvodníků.
Falešná přihlašovací stránka může vypadat téměř stejně jako skutečné bankovnictví. Údaje, které do ní člověk vyplní, však získají útočníci. Pokud pak příjemce schválí i jimi vyvolaný požadavek na přihlášení v bezpečnostní aplikaci, může tím do účtu pustit právě je.
Ani označení odesílatele „CSOB“ na displeji není zárukou pravosti. Údaje o odesílateli mohou být podvržené. Stejně tak mohou podvodníci telefonovat z čísla, které na první pohled odpovídá bance.
Phishing a smishing
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
Smishing funguje prakticky zcela totožně, pouze místo e-mailů kybernetičtí nájezdníci vyvíjejí nátlak na uživatele prostřednictvím SMS zpráv. A přesně takové zprávy se v Česku v poslední době množí.
Ověřit situaci vlastní cestou
„Banka po vás nikdy nebude chtít zadání hesla přes odkaz v SMS nebo e-mailu,“ upozorňuje ČSOB.
Pokud podobné upozornění přijde, je vhodné otevřít bankovní aplikaci obvyklým způsobem nebo banku kontaktovat na nezávisle ověřeném čísle. Odkaz v podezřelé zprávě k tomu potřeba není.