Hlavní obsah
vysoký představitel Alternativy pro Německo Jorg Meuthen Foto: Hannibal Hanschke, Reuters

Necelé tři týdny před volbami do dvou zemských sněmů v Německu – saského a braniborského – je protestní a protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) v čele žebříčku popularity na území bývalé NDR.

vysoký představitel Alternativy pro Německo Jorg Meuthen Foto: Hannibal Hanschke, Reuters
AfD na východě Německa kraluje

Ukázal to průzkum agentury Kantar Emnid pro deník Bild, z nějž vyplynulo, že AfD by nyní ve všech pěti východoněmeckých spolkových zemích získala celkem 23 procent hlasů, zatímco Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové by o procento za­ostávala.

Politici v Německu, ale i za jeho hranicemi tak nyní s napětím sledují, do jaké míry se 1. září v Sasku a Braniborsku naplní poslední předvolební průzkumy. A 27. října se bude volit také v Durynsku.

Další strany by dle průzkumu následovaly s větším odstupem. Levicová strana Die Linke, která vzešla z někdejší východoněmecké komunistické strany SED, může počítat se 14 procenty, Zelení se 13 procenty a sociální demokraté (SPD) jen s jedenácti procenty.

Přetahovaná o Brandta

Nynější nálady ve východní části Německa jsou podle sociologů odrazem frustrace a zklamání z vývoje po sjednocení země v roce 1990. Přestože západní spolkové země nalily od té doby do východních mi­liardy marek, resp. eur, zůstává území bývalé NDR oblastí s vyšší nezaměstnaností a většími sociálními problémy, než je tomu na západě.

AfD boduje i díky agresivní kampani, jedním z příkladů může být špílec směrem k levicové SPD, když na plakátech v Braniborsku využila fotografii někdejšího sociálnědemokratického kancléře Willyho Brandta s citátem „Troufnout si na více demokracie“. Sociálnědemokratická SPD se zlobí, ale zatím jí to není nic platné, podotkl list Neue Ruhr Zeitung. Ve stejně provokativním duchu si AfD vypůjčila i heslo, které provázelo pád východoněmeckého komunistického režimu na podzim 1989: „Lid jsme my“.

Protestní AfD vznikla v roce 2013 jako euroskeptické uskupení s liberálním ekonomickým programem. Později využila migrační krize, jejíž dopady v Německu, nejčastější cílové země migrantů, byly obzvlášť markantní.

Voliči začali k AfD přebíhat hlavně od CDU a ve východní části země také od Die Linke, která měla ve východních spolkových zemích vždy silnější pozice než na západě SRN.

„AfD vede v průzkumech, ale nemá nejmenší šanci usednout v zemské vládě,“ hodnotil včera list Die Zeit situaci v Braniborsku, kde jsou prý prakticky všechny zbylé strany ochotné se proti AfD spojit. Připouští přitom, že v Sasku může být situace výrazně jiná.

V Bundestagu je třetí nejsilnější

Ve Spolkovém sněmu má AfD třetí nejsilnější frakci. Všechny ostatní parlamentní strany s ní ale odmítají koaliční spolupráci, což ztěžuje vytváření většinových vlád a „odsuzuje“ CDU a SPD, strany s diametrálně protichůdnými programy, k tzv. velké koalici.

V Sasku se vyhlídky AfD zvýšily i tím, že zemský ústavní soud minulý měsíc straně částečně vyhověl v její stížnosti na místní úřady, které chtěly k hlasování první zářijovou neděli připustit jen 18 prvních z celkem 61 kandidátů na listině AfD.

Volební komise argumentovala, že strana porušila pravidla při výběru uchazečů o poslanecké mandáty například tím, že kandidáty na prvních 18 pozicích vybírala na jiném stranickém sjezdu než kandidáty na místech 19 až 61. Odlišný byl i způsob výběru, což je podle komise také nepřípustné.

Zemský ústavní soud nakonec připustil k volbám 30 kandidátů AfD – zhruba tolik, kolik mandátů strana může očekávat ve 120členném saském zemském sněmu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků