Severoatlantická aliance je jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je připravena ke všem krokům potřebným pro kolektivní obranu. V závěrečné deklaraci přijaté na středečním summitu NATO v Bruselu to uvedli šéfové států a vlád 29 členských zemí bloku.

„Diskutovali jsme, měli jsme neshody. Ale co je nejdůležitější - přijali jsme rozhodnutí, která toto spojenectví posunují kupředu, která nás posilují," řekl novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

FOTO: Markus Schreiber, ČTK/AP

V dokumentu se kromě jiného uvádí, že Aliance je jednotná tváří v tvář výzvám představovaným agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Euroatlantickou bezpečnost podrývají právě agresivní kroky Ruska a jeho hrozby použití síly k politickým cílům.

Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.

Akční plán 30-30-30

Summit také rozhodl, že do roku 2020 bude mít NATO 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní. O plánu 30-30-30 se hovořilo už před summitem jako o formě, jak čelit aktuálním krizím a hlavně ruské hrozbě. [celá zpráva]

Šéfové států a vlád aliančních zemí také schválili velkou úpravu velitelské struktury, která posílí o 1200 lidí. Vzniknou dvě nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil. To v Norfolku bude odpovídat za dopravu přes Atlantik, druhé v německém Ulmu za logistiku v Evropě.

Donald Trump na summitu NATO

Donald Trump na summitu NATO

FOTO: Francois Mori, ČTK/AP

Podle Stoltenberga se summit NATO shodl, že jsou potřeba vyšší finanční příspěvky na obranu, je to otázka spravedlnosti, předpověditelnosti i bezpečnosti. Právě nedostatečné výdaje evropských zemí na obranu kritizuje americký prezident Donald Trump. Ještě před zahájením poslal dopis rozvinutým zemím, které nedávají požadovaná dvě procenta HDP.

Na jednání Trump vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP. Bulharským novinářům to v Bruselu řekl bulharský prezident Rumen Radev. Následně Trumpova slova potvrdil i nejmenovaný představitel Bílého domu, uvedla agentura Reuters. Toto přání dal americký prezident najevo již dříve.

Do NATO vstoupí Makedonie

Summit také potvrdil začátek přístupových rozhovorů s Makedonií. Jeho přizvání bránil odpor Řecka, kterému vadilo, že země používá název Makedonie. Letos se ale obě země shodly na kompromisním názvu Severní Makedonie.

Rusko se snažilo vstup ohrozit

Ve středu oznámily řecké noviny Kathimerini, že z Řecka budou vyhoštěni dva ruští diplomaté a dalším dvěma bude zakázán vstup. Důvodem jsou snahy šířit ruský vliv v zemi, uplácení řeckých činitelů a podkopávání dohody o novém názvu bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kterou země nedávno uzavřely. Dohoda mezi Aténami a Skopje umožnila Makedonii vstup do NATO.

Americký Senát podpořil NATO

Den před summitem američtí senátoři schválili poměrem 97 ku 2 hlasům nezávaznou deklaraci na podporu Aliance, informoval zpravodajský server CNN. Význam NATO v reakci na Trumpovy výhrady ve středu zdůraznil i předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.