Článek
Pašinjan podle agentury Reuters získal ve 105členném zákonodárném sboru podporu 59 poslanců, 42 hlasovalo proti. Ke zvolení Pašinjan potřeboval, aby pro něj hlasovalo alespoň 53 zákonodárců.
Nutnost volby předsedy vlády vyvstala poté, co předchozí šéf kabinetu a exprezident Serž Sargsjan v dubnu odstoupil pod tlakem masových protestů. Pokud by Pašinjan v úterý zvolen nebyl, čekaly by zemi předčasné volby.
V zemi v polovině dubna vypukly masové protesty, když se snažil prezident Serž Sargsjan udržet moc i poté, co už nemohl být potřetí zvolen prezidentem. Nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Premiérem byl pak zvolen 17. dubna, ale o šest dní později rezignoval kvůli protestům. [celá zpráva]
Přiblížení Evropě
Při prvním hlasování o šéfovi kabinetu před týdnem Pašinjan, který byl i tehdy jediným kandidátem, nezískal potřebný počet hlasů, protože ho nepodpořili poslanci vládnoucí Sargsjanovy Republikánské strany. [celá zpráva]
Pod tlakem následujících dalších protestů ale republikáni opozičnímu předákovi pro druhou volbu hlasy slíbili. [celá zpráva]
Pašinjan v parlamentu před hlasováním řekl, že jednou z priorit jeho vlády bude upevňování vztahů s Evropskou unií a snaha dosáhnout bezvízového režimu s unijními státy. Hodlá také dodat nový impulz vztahům s USA a dál rozvíjet vztahy rovněž s Čínou a Indií. Už před první volbou premiéra, která před týdnem skončila neúspěšně, Pašinjan ujistil, že na vztazích s Ruskem nehodlá nic měnit.
Arménie je blízkým spojencem Ruska a na arménském území jsou ruské základny. Právě ty brání sousednímu Ázerbájdžánu ovládnout spornou oblast Náhorního Karabachu. [celá zpráva]