Článek
Británie musí být připravena na odchod z EU bez dohody, pokud nebude Unie ve čtvrtek večer souhlasit se zahájením jednání o obchodu, uvedli v otevřeném dopise premiérce zastánci odchodu z kampaně Leave Means Leave (Odejít znamená odejít). Jsou mezi nimi čtyři bývalí ministři, businessmani a poslanci, a to jak konzervativní, tak labourističtí, uvedla BBC. Požadují, aby premiérka v tom případě prohlásila, že Británie opouští EU a obchodní dohody vyjedná přes Světovou obchodní organizaci (WTO).
Předseda Evropské rady Donald Tusk už předem uvedl, že se na dvoudenním summitu nedá čekat žádný průlom a že pokroku by mohlo být dosaženo až při dalším summitu v prosinci.
Labouristická stínová ministryně zahraničních věcí Emily Thornberryová naopak BBC řekla, že labouristé by odmítli odchod bez dohody. „Nenecháme je odejít bez dohody. Uvidíme, co by se pak stalo, ale Theresa Mayová nemůže předstírat, že jsme o tom neměli jasno.”
Mayová slibuje více občanům EU
Mayová se snaží vyhovět tlaku EU, že před obchodními jednáními bude jasné, že Británie bude i po opuštění Unie garantovat práva občanů sedmadvacítky. Před odjezdem do Bruselu na svém facebookovém profilu zveřejnila nabídku dalších záruk pro tři milióny občanů zemí EU žijících v Británii. Uvedla, že ti, kteří už mají trvalý pobyt, jej budou schopni bez překážek vyměnit za status usedlíků. Slíbila, že při jednáních budou „lidé na prvním místě“.
Labouristé jsou připraveni převzít odpovědnost při vyjednáváních brexitu
Unie ale požaduje před jednáními o obchodu a obranné politice vyřešit ještě další sporné otázky, především problém hranice mezi Irskem a Severním Irskem a také řešení finančních otázek. EU chce více než 20 miliard eur, jež Mayová přislíbila ještě poslat do rozpočtu. Spekuluje se, že bude chtít mezi 60 až 100 miliardami eur. K britským propozicím řekl BBC předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, že britská vláda „není realistická” ohledně výše sumy, kterou bude spojené království platit EU.
Podle dobře informovaných zdrojů listu Daily Telegraph by měla Británie platit až do roku 2023, a nejen do roku 2021, jak se dříve uvádělo. To by znamenalo přispívat ještě čtyři roky po odchodu.
Labouristé na tahu
Ve čtvrtek se setká s unijním vyjednavačem pro brexit Michelem Barnierem předseda labouristů Jeremy Corbyn. Setká se i se třemi premiéry zemí EU, uvedl list The Guardian. Jde o velmi neobvyklý krok, protože labouristé jsou v opozici, a ne ve vládě.
Corbyn řekl: „Protože je vláda rozdělená a neschopnost dojednat brexit způsobuje stále větší škody, labouristé jsou připraveni převzít odpovědnost při vyjednáváních brexitu.“
Okomentoval i slova ministra financí Philpa Hammonda, že nepřátelé jsou v EU, a ne doma, za která se pak ministr omluvil. „Bez toho, aby se dívali na EU jako na nepřítele, labouristé by mohli vést jednání v duchu spolupráce a vzájemného respektu, aby dosáhli silné pozice Británie a nových vztahů s EU,“ uvedl Corbyn.
Varování před brexitem
Experti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento týden uvedli, že by britské ekonomice prospělo, kdyby se referendum a vystoupení zopakovaly a brexit byl měl být odmítnut. Autoři studie se domnívají, že odchod Británie bez dohody o volném obchodu s EU by v roce 2019 zpomalil růst britské ekonomiky o 40 miliard liber (1,15 biliónu korun). [celá zpráva]
Federace tvůrčího průmyslu (CIF), která sdružuje společnosti vyrábějící filmy, hudební nahrávky, počítačové hry a reklamu, jež ročně generují 872 miliard liber, by mohla být silně postižena, pokud by byla imigrace ze zemí EU po brexitu omezena. Závisí totiž hodně na pracovnících z EU. Stejně se už dříve vyjádřili zástupci turistického průmyslu a sektoru stravování i zemědělství.